Pravěký hmyz měl rád teplo
Koevoluce rostlin a býložravého hmyzu je dlouhá stovky milionů let, během kterých se diverzita a hojnost obou protihráčů měnily v závislosti na změnách klimatu. Nová studie však ukazuje, že během extrémního oteplování nechal hmyz rostliny za sebou.
Američtí paleontologové zkoumali fosilní listy rostlin z naleziště Bighorn Basin ve Wyomingu, které obsahuje fosílie z doby před 51 až 60 miliony let. V tomto období globální teploty postupně stoupaly až na nejvyšší hodnoty za posledních 65 milionů let. Na fosilním záznamu dlouhém 6 milionů let vědci identifikovali 107 různých rostlinných druhů. Zvláštní pozornost přitom věnovali stopám okousání listů pravěkým hmyzem. Z jejich hojnosti, frekvence a složení získali údaje o tom, kolik druhů hmyzu se na rostlinách živilo a jak byl hmyz hojný.
Porovnání těchto dat s teplotami prostředí ukázalo, že oteplování zvýšilo diverzitu i hojnost hmyzu. Vzestup však nebyl nutně doprovázen odpovídajícími změnami u rostlin. Naznačuje to, že vyšší teploty přímo ovlivňují počty hmyzu. Tento efekt se podle vědců dá vysvětlit migrací hmyzích druhů, kterým se při vzestupu teplot otevře cesta do dříve neobyvatelných vyšších zeměpisných šířek. Před 60 miliony let tak do Wyomingu imigroval hmyz z tropických a subtropických oblastí. A teoreticky je možné, že podobnou invazi Wyoming i další oblasti zažijí znovu – tentokrát v důsledku klimatických změn spojených s antropogenní činností.
Zdroj: ScienceDaily, Ecological Monographs
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.