Exoplaneta z cizí galaxie

30. listopad 2010

Astronomové prý našli exoplanetu z cizí galaxie. Tato zpráva se rozletěla po celém světě, ale je v tom malý háček – ta exoplaneta se nachází v naší Galaxii. Že si to vzájemně protiřečí? Vypadá to tak, ale obě tvrzení jsou správná.

Exoplanetu se povedlo najít pomocí evropského dvoumetrového dalekohledu na observatoři La Silla v Chile. Nová exoplaneta je o něco těžší než náš Jupiter a obíhá hvězdu jednou za 16 dní, takže velmi blízko – třikrát blíže než náš Merkur. Na poměry ve sluneční soustavě je to velmi neobvyklé, ale u ostatních hvězd jsou velké planety s krátkými oběžnými drahami naopak běžné. Nově objevená exoplaneta má katalogové označení HIP 13044b a ze základních údajů, které jsem zatím uvedl, by se mohlo zdát, že se jedná v podstatě o dosti tuctovou planetu.

Dalekohled MPG/ESO o průměru 2,2 metru na observatoři La Silla

Výstřední hvězda
Přesto si zasluhuje nebývalou pozornost. Co vědce nejprve zaujalo, nebyla ani tak planeta, jako její mateřská hvězda. Ta se nachází v souhvězdí Pece. Pokud vám název nic neříká, není divu. Souhvězdí se nachází na jižní obloze a přestože je hvězda HIP 13044 vidět už v malém dalekohledu, z území České republiky to není možné. Je u nás stále pod obzorem. Co se týká vzdálenosti hvězdy od nás, činí 2300 světelných let. A teď se dostáváme k údaji, který astronomy velice zaujal.

Všechny hvězdy v naší Galaxii musí nevyhnutelně obíhat kolem jejího středu. Dělá to i naše Slunce, ale pohyb je tak pomalý, že si ho vůbec neuvědomujeme. Pohyby hvězd v Galaxii jsou různé, dráhy se od sebe mohou značně lišit. Hvězda HIP 13044 patří mezi hvězdy s neobyčejně výstřednou drahou. Přibližuje se ke středu naší Galaxie na 23 000 světelných let a vzdaluje až na 52 000 let, což je samá hranice naší Galaxie.

Poděkování kanibalismu
Podle dráhy se dá usuzovat o původu hvězdy. Astronomové znají celou skupinu hvězd, které putují naší Galaxií podobným způsobem jako hvězda HIP 13044. Tento proud hvězd objevila už před deseti roky nizozemská astronomka Amina Helmiová. Proud hvězd má takovou dráhu proto, že před 6 až 9 miliardami let byl součástí trpasličí galaxie, kterou naše Galaxie přitáhla a doslova rozcupovala na kusy. Díky tomuto galaktickému kanibalismu, který je jinak ve vesmíru běžný, se proud hvězd stal součástí naší Galaxie.

Astronomická měření radiálních rychlostí, ze kterých byla exoplaneta objevena

Proto se o nově objevené exoplanetě hovoří jako o exoplanetě z cizí galaxie, i když teď žije takříkajíc u nás. Jenže ono je to ještě složitější. Celý zmíněný proud hvězd obsahuje hvězdy staré, jejichž život se chýlí ke konci. Hvězdu HIP 13044 už potkalo to, co čeká i naše Slunce. Vyčerpala hlavní zdroj své energie a záření – vodík, a teď už ve svém nitru spaluje helium. Tomu ale předcházely významné změny na hvězdě – zvětšení rozměrů a změna teploty. To jsou změny, které musí pocítit každá planeta, která kolem takovéto hvězdy obíhá.

Přežít svou smrt
Je velmi pravděpodobné, že kolem hvězdy obíhalo planet více. Ale ty, co byly blíže u hvězdy, byly hvězdou pohlceny a zcela se vypařily. Stejný osud čeká i naše planety Merkur a Venuši. Exoplaneta, kterou teď u HIP13044 pozorujeme, dramatické změny své hvězdy přežila. Existuje nepřímý důkaz, že planet bylo u hvězdy více. Pohlcováním planet se hvězdy roztáčejí a pozorování prokázala, že dnes HIP13044 skutečně rotuje neobvykle rychle.

Fotografie okolí hvězdy HIP 13044 na obloze

Exoplaneta HIP 13044b je tedy zajímavá hned dvakrát. Jde pravděpodobně o první exoplanetu, která pochází z cizí galaxie a zároveň jedinou nám známou exoplanetu, která přežila rozpínání své mateřské hvězdy. Naprostou jistotu o mimogalaktickém původu exoplanety, ale nemáme. Na dobu, kdy budeme běžně objevovat exoplanety v cizích galaxiích si musíme ještě nějakou dobu počkat.

Video Evropské jižní observatoře o objevu exoplanety

<object width="610" height="368"><param name="movie" value="https://www.youtube.com/v/6GquyuDePCA?fs=1&amp;hl=cs_CZ"></param><param name="allowFullScreen" value="true"></param><param name="allowscriptaccess" value="always"></param><embed src="https://www.youtube.com/v/6GquyuDePCA?fs=1&amp;hl=cs_CZ" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="610" height="368"></embed></object>
autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.