Jak poručit buňce?
Speciálně zkonstruovaná molekula DNA donutí vybrané buňky k tomu, co tělo nemocného potřebuje. Zahubí buňky nádoru, zabrání smrti neuronů při roztroušené skleróze nebo zajistí zhojení srdce postiženého infarktem.
Mnohé léčebné postupy mají sice vysokou účinnost, ale často míří i mimo svůj cíl. Chemoterapie například ničí nejen nádorové buňky ale i buňky zdravé. Tým vedený Christinou Smolkeovou ze Stanford University představil v časopise Science metodu pro přesně cílený zásah proti zcela určitým typům buněk. Mimo vybraný okruh buněk je metoda neúčinná.
Vědci vnesli do buněk zvláštní řetězec DNA, v kterém je uložen gen s informací pro ničení buňky v přítomnosti léku zvaného ganciklovir. Gen se dostane jak do buněk, které je žádoucí zničit, tak i do buněk, jež je třeba chránit. Všechny buňky si podle něj vyrobí molekuly RNA. Na základě jejich instrukcí mohou produkovat bílkovinu, jež promění lék ganciklovir na smrtící toxin. Molekula RNA však obsahuje „zarážku“, která syntézu bílkoviny nedovolí. Za „zarážkou“ je do molekuly začleněna krátká sekvence, tzv. aptamer, schopná rozeznat bílkovinu beta-katenin produkovaný ve velké míře některými nádorovými buňkami. Pokud buňka patří k tomuto typu nádoru, pak se jí vyrobený beta-katenin naváže na aptamer. Buňka ho pak z řetězce RNA vystřihne i se „zarážkou“ znemožňující syntézu bílkoviny. Ve zdravých buňkách bez beta-kateninu zůstane molekula RNA netknutá. Nádorové buňky vytvoří podle upravené molekuly RNA bílkovinu, jež promění ganciclovir na toxin. Buňka tak sama sebe otráví.
Úžasná je na celém postupu jeho všestrannost. Volbou aptameru si lze „objednat“, jaké buňky budou na zásah citlivé a které mu budou vzdorovat. Volba genu pak určí, jaká akce v buňce proběhne. Zdaleka nemusí jít jen o vraždu nádorové buňky.
Celý postup se v dohledné době nedostane do nemocnic. Ale jednou třeba bude možné tímto způsobem změnit chování buněk imunitního systému pacientů s roztroušenou sklerózou tak, aby přestaly útočit na nervové buňky ve vlastním těle, ale přitom i nadále nešetřily všechny vetřelce, kteří představují hrozbu pro pacientovo zdraví. U pacientů po infarktu by mohli lékaři podobně navodit proměny vazivové jizvy na srdeční svalovině na funkční srdeční sval. Možností nových léčebných postupů se zdají nevyčerpatelné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
