Saharské elektrárny z písku

8. prosinec 2010

Sluneční panely vyrobené ze saharského písku budou dodávat energii pro výrobu dalších panelů přímo na místě.

Lidstvo se už po desetiletí snaží najít cesty, jak změnit saharskou pustinu v oblast, která bude přinášet prospěch. Výzkumnící z univerzit v Alžírsku a Japonsku se proto spojili v rámci odvážného projektu. Jeho cílem je využít saharský písek pro výrobu čistého křemíku a solárních panelů, které se využijí při stavbě velkého množství fotovoltaických elektráren přímo na místě.

Podle jejich představ by se na Sahaře při stavbě elektráren dalo dosáhnout množivého efektu. Už postavená sluneční elektrárna by dodávala energii pro stavbu elektráren dalších, dodávala by energii i pro těžbu a zpracování klíčových surovin. Elektrárny a zpracovatelské závody by se tak množily po celé Sahaře, to by s sebou přineslo i stavbu zavlažovacích systémů. Podle projektu, který nese název "The Sahara Solar Breeder Project", by Sahara mohla už v roce 2050 poskytovat až polovinu světové elektrické energie. Dálková elektrická vedení o vysokém napětí by měla být sestavena z vysokoteplotních supravodičů, které vedou stejnosměrný elektrický proud beze ztrát a pracují při teplotách kolem minus 240 stupňů Celsia. Tato vedení by měla být zakopána hluboko v zemi a chlazena kapalným dusíkem. Projekt počítá s exportem 100 GW elektrického výkonu až na vzdálenost 500 km.

Hideomi Koinuma z tokijské univerzity, vedoucí japonského týmu, který plánuje "množivý solární projekt", poznamenal, že doposud se sice křemík z písku masově nevyráběl, ale tato myšlenka je velmi logická. Je třeba si uvědomit, že písek je z velké části tvořen z oxidu křemičitého, obrovské množství písku, které je na Sahaře k dispozici, nabízí takřka nekonečnou zásobu tohoto materiálu. K výrobě křemíku z písku samozřejmě potřebujeme energii, ale ta je díky intenzivnímu saharskému Slunci k dispozici.

Pouštní sluneční elektrárny a výrobny křemíku a solárních panelů by tak mohly tvořit vzájemně se podporující články procesu. Výzkumníci si ale uvědomují, že tomuto projektu stojí v cestě hodě překážek, jednou z nich jsou písečné bouře. Součástí projektu má být také výcvik a vzdělávání afrických inženýrů a vědců.

Vize množivého projektu je ještě mnohem ambicioznější, než cíle o trochu staršího projektu evropského konsorcia Desertec. Jeho cílem je stavba sítě tentokrát termálních solárních elektráren a výrobní pokrytí 15% energetické spotřeby Evropy. Mluvčí projektu Desertec mimojiné také poznamenal, že opravdu velmi nákladné chlazení supravodičů kapalným dusíkem v novém projektu množících se elektráren nebude potřeba.

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.