Senát stáhl zákon o třetím odboji. Pravice mluví o ostudě
Účastníci protikomunistického odboje se zatím morálního uznání od státu nedočkají. Senát totiž stáhl svůj návrh zákona o ocenění protikomunistického odboje a jeho účastníků. O stažení návrhu usilovali senátoři ČSSD, KSČM i dva lidovci.
Návrh na stažení zákona, který podal bývalý disident a šéf senátního zahraničního výboru Jiří Dienstbier z ČSSD, prošel v Senátu těsným poměrem. Pro jeho zpětvzetí zvedlo ruku 40 senátorů, přitom ke schválení bylo nutných alespoň 37 hlasů.
Zákon navrhla horní komora ještě za předvolebního složení, kdy v ní měla většinu pravice. Po volbách se ale síly obrátily. Návrh zákona, který například přiznával nárok účastníkům třetího odboje na příspěvek na lázně nebo vymazával zatím nezahlazené tresty z období komunismu, kritizoval i Petr Pithart a proti němu se postavila i řada historiků. Ti ho označili za nedomyšlený a moralistní.
Debatu o odmítnutém zákoně sleduje redaktor Rádia Česko Adam Drda, autor dokumentů z cyklu Příběhy 20. století.
Sociálnědemokratický senátor Pavel Lebeda normu kritizoval i za to, jakým způsobem by se prokazovalo členství ve třetím odboji: „Ovšem nejžalostnější a nejméně důstojná část toho zákona je udílení ocenění. Smutné je, že ten účastník odboje musí o to požádat úředníky na ministerstvu obrany.“
Ostudné a arogantní, říká pravice
Naopak pravicoví senátoři ODS a TOP 09 dnešní rozhodnutí označují za ostudné, arogantní a bezprecedentní. Dokonce prý je dnešek černým dnem v oranžovém Senátu. „Jsem opravdu zvědav, jak se sociální demokraté a část lidovců podívá do očí všem politickým vězňům, ať už z padesátých nebo sedmdesátých let,“ řekl k tomu místopředseda senátu za ODS Přemysl Sobotka.
Jak na Rádiu Česko uvedl redaktor Adam Drda - autor dokumentů z cyklu Příběhy 20. století, v nichž sledujeme i příběhy lidí, postižených komunistickým režimem - zákon jako takový sice měl strašnou spoustu chyb a dala se mu vytýkat spousta věcí, ale dalo se to opravit.
„Smyslem zákona bylo projevit jakousi úctu lidem, kteří se dokázali komunistickému režimu postavit. Jsou to většinou už staří lidé a zákon, kdyby byl přijat, nezpůsobí žádnou katastrofu. A přijde mi neuvěřitelné, že byl takovýmto způsobem z politických důvodů shozen. Je to strašná ostuda,“ řekl.
Sněmovna zákon projedná v původním znění
Senátem stažený návrh zákona o protikomunistickém odboji si vzali za své koaliční poslanci. Ti jej předloží v co nejkratší době v původní senátní verzi, kterou ale mohou po jednání ve výborech a diskuzi s historiky pozměnit. Občanský demokrat Jan Vidím připustil, že se o konečné podobě zákona bude ještě jednat.
„Máme tady postoj některých historiků, kteří uvádějí konkrétní momenty, kdy by zákon mohl přinést chaos a nejistotu d některých vztahů. Určitě se tím budeme zabývat a je možné, že tam nalezneme nějaké nedostatky. Ale je absolutně nezbytné, aby jsme na půdě sněmovny na toto téma začali diskutovat. Ten zákona tady měl být už před dvaceti lety,“ uvedl.
Zpětvzetí zákona uvítali pochopitelně komunisté a také sociální demokraté. Podle nich by se tímto tématem měli zabývat historikové a nikoli zákonodárci. Komunisté vyzvali k zamítnutí zákona už toto úterý ve sněmovně. „Tento návrh odmítáme jako něco, co vedle mistrování historie, může prostě z vrahů dělat hrdiny, z viníků zasloužilé a z obětí viníky,“ vysvětlil postoj komunistů šéf jejich poslaneckého klubu Pavel Kováčik.
Na výzvu komunistů reagoval poslanec ODS Jan Vidím: „To je přeci úplně to samé, jak bychom nějak reagovali na výzvu NSDAP (Národně socialistická německá dělnická strana, v jejímž čele stál A. Hitler) o denacifikačních zákonech v Německu.“
