Hole v bahně

10. prosinec 2010

„Klub nekňubů“ významně přispěl k výzkumu předkolumbovského osídlení kanadského ostrova Vancouver.

Při silném odlivu vykukují z bahna na dně zátoky Courtenay konce tyčí a kůlů. Archeoložka Nancy Greenová a její manžel geolog David McGee věnují jejich výzkumu každou volnou chvíli. Za několik let se jim podařilo zaměřit pomocí GPS pozici asi 14 000 kůlů. Z takto získané mapy bylo rázem jasné, že jde o dílo lidských rukou, i když jeho celkový obraz zůstává zahalen tajemstvím. Vědci odhadují, že tady při pobřeží kanadského ostrova Vancouver kdosi zatloukl do dna až 200 000 kůlů.

Zřejmý je účel celé stavby. Na některých místech se mezi kůly zachovaly zbytky provazů a výpletu z proutí. Kůly a tyče podpíraly systém plotů, jež směřovaly pohyb ryb k nastraženým vrším a sítím. Sledi, lososi a další ryby připluly s přílivem a složitý systém zábran jim při odlivu zabránil v návratu do moře.

Před šesti lety se podařilo určit radiouhlíkovou metodou stáří několika kůlů a ukázalo se, že celý systém zábran pro lov ryb je překvapivě starý. Jeho historie sahá hluboko před příchod prvních Evropanů na ostrov Vancouver.

Tak rozsáhlé dílo nevzniklo najednou a počátky jeho budování mohli vědci jen odhadovat. Pro odhalení kompletní historie impozantní stavby bylo nutné určit stáří mnohem většího počtu kůlů. Na to však chyběly peníze. Ty se povedlo zajistit pozoruhodnou akcí. Ve spolupráci s místní samosprávou a vodohospodáři založili vědci „Stick in the Mud Club“ čili „Klub holí v bahně“. V hovorové angličtině se slovní spojení „hůl v bahně“ používá pro zpátečníky, konzervativce, pecivály či nekňuby - prostě lidi, které nechává dění kolem naprosto lhostejnými.

Označení „Klub nekňubů“ si však jeho členové rozhodně nezaslouží. Každý z nich složil částku 500 dolarů určenou na datování kůlů radiouhlíkovou metodou. Povedlo se tak nashromáždit finance na určení stáří 46 kůlů. Některé jsou staré jen 170 roků. Nejstarší byly zaraženy před 1360 roky. První stálí evropští přistěhovalci přišli na ostrov Vancouver, až když nejmladší kůly dávno vězely ve dně zátoky. Rozsáhlý systém „holí v blátě“, jaký nemá na území Kanady obdoby, je dílem indiánů K´ómox ze sališské jazykové skupiny.

Do systému plotů, zábran a pastí nachytali indiáni bez velké námahy obrovské množství ryb, které by stačilo k obživě početné populace. Navzdory velkým úlovkům probíhal rybolov v zátoce Courtenay po dlouhá staletí bez toho, že by se indiánům podařilo rybí populace zdecimovat.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 10.12.2010 v 9:00.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.