Maďarská ekonomika rostla. Může to být jen výkyv, upozorňuje expert
Ekonomika zemí střední Evropy pomalu oživuje. Dokládají to nejnovější čísla statistiků. Naše hospodářství v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostlo o 2,8 procenta, i když předběžný odhad předpokládal růst tří procentní. V případě Maďarska je růst nižší, na úrovni 1,7 procenta, tam je ale naopak o desetinu procenta vyšší, než se očekával.
Jen za celý loňský rok se maďarská ekonomika propadla o více než šest a půl procenta. Expert na mezinárodní politiku a hospodářství Petr Robejšek proto hodnotí nynější vývoj pozitivně.
„Souvisí to zejména s tím, že celý středoevropský prostor, to znamená i my, je pod silným vlivem německé ekonomiky a německá ekonomika je momentálně ve fázi konjunkturálního růstu, což s sebou strhává všechny ostatní země,“ uvedl Robejšek.
Podle maďarských statistiků stojí za růstem tamní ekonomiky nejen export a průmyslová výroba, ale po dvou letech také růst spotřeby domácností. Robejšek je však v analýzách opatrnější:
„Museli bychom se velmi podrobně podívat na čísla, a tak podrobná momentálně nejsou k dispozici, abychom mohli opravdu analyzovat, jestli tento růst je skutečně zásadní změnou v tom, jak občané Maďarska chovají, nebo jestli se jedná o nějaký momentální pozitivní výkyv."
Investoři Maďarsku nevěří
Ať už jsou statistická čísla jakákoliv, faktem je, že důvěra investorů vůči Maďarsku stále klesá. V týdnu totiž agentura Moody´s Investors srazila rating země na nejnižší investiční stupeň Baa3. Právě tyto údaje podle Robejška vypovídají o stavu maďarské ekonomiky víc než čísla o čtvrtletním růstu.
„V žádném případě bych nespoléhal na to, že teď jsme zaznamenali jistý slabý růst, a od toho odvozoval růžovou budoucnost. Naopak. Údaj ratingových agentur i moje analýzy jdou tímto směrem, že zájem zahraničních investorů vypovídá o tom, do jaké míry si slibují o maďarského prostoru atraktivní investiční příležitosti a do jaké míry jsou ochotni riskovat právě v Maďarsku,“ říká Robejšek.
Jak dodal, potenciální investory znervózňuje hlavně vnitropolitická situace v zemi. Orbánův kabinet například chce v podstatě znárodnit peníze v soukromých penzijních fondech nebo plánuje uvalení krizové daně na společnosti v energetice, telekomunikacích a maloobchodu.
„Zestátnění části úspor je něco, co by si žádná vláda neměla dovolit. Protože to maďarská vláda dobře ví a přesto to dělá, tak to znamená, že pravděpodobně němá příliš mnoho dalších alternativ. To je signál, který nesvědčí o tom, že maďarská ekonomika se právě odráží k velkému skoku, spíše naopak,“ podotkl Petr Robejšek.
