Projektu Martinů Revisited se podařilo inspirovat interprety

Koncertem v pražském Rudolfinu vrcholí dvouletý projekt Martinů Revisited. Jeho tvůrci – Institut Bohuslava Martinů a Divadelní ústav – chtěli především inspirovat zahraniční interprety, aby přijali díla Bohuslava Martinů do svého repertoáru tak jako skladby Leoše Janáčka nebo Antonína Dvořáka.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bohuslav Martinů

Bohuslav Martinů | Foto: Nadace Bohuslava Martinů

Záměr se podařil. Orchestr BBC z iniciativy svého dirigenta Jiřího Bělohlávka odehrál v průběhu půldruhého roku všech šest symfonií Martinů, s velkým úspěchem se setkal také projekt Špalíček. V tomto zpívaném baletu tančili v Praze mladí profesionálové z konzervatoře Duncan Centre spolu s dětmi ze základních škol, doprovázely je Pražská komorní filharmonie a Bambini di Praga.

Podle předsedy správní rady Nadace Bohuslava Martinů a pedagoga pražské HAMU Ivana Štrase mají v zahraničí úspěch především skladatelovy opery a balety. Například první verze Martinů opery Řecké pašije zazněla na festivalu v Bregenzu, operu uvedla i divadla v Karlsruhe a Wuppertalu. Zájem o jeho hudbu v Německu roste, podle Štrause k tomu přispěla právě masivní propagace.

Přehrát

00:00 / 00:00

Svět o deváté Rádia Česko přinesl rozhovor s Ivanem Štrausem z Nadace Bohuslava Martinů o končícím projektu Martinů Revisited

Delší dobu již trvá zájem o Martinů také ve Velké Británii, s níž je spjatý i původní záměr provedení Řeckých pašijí. „První provedení bylo určeno pro Covent Garden, ale protože se tamním organizátorům hudba nelíbila, bylo přesunuto do Curychu, pro který Martinů operu přepracoval,“ říká Štraus.

Symfonické tvorbě se začal Bohuslav Martinů věnovat až ve Spojených státech amerických, kde byl materiálně dobře zajištěn. „Na symfonie se chystal dlouho, ale první napsal až v Americe. Všechny ostatní symfonie vznikaly jako inspirace různými orchestry. Společným jmenovatelem je podle mne americký rozmach,“ tvrdí Štraus.

Jako houslista a pedagog vnímá oblibu instrumentální hudby Bohuslava Martinů také u českých hudebníků a studentů. „Všichni, kdo se jí začnou zabývat, ji začnou milovat. Když je člověk dostatečně technicky vybaven, je to požitek z těch instrumentálních her, které zde Martinů nabízí.“

Bohuslav Martinů (1890–1959) je v odborných kruzích uznávaným skladatelem. Po odchodu z Čech žil ve Francii, Spojených státech a ve Švýcarsku.

Martina Mašková, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme