Jak nakrmit 180tunovou velrybu

10. prosinec 2010
Monitor

Díky velké tlamě získá lovící plejtvák obrovský 90x větší množství energie, než jaké musel na svůj lov vydat.

Největší živočich všech dob je velryba plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus), která dosahuje délky 30 metrů a hmotnosti 180 tun. Živí se drobnými korýši krillem, které filtruje přes řady kostic v tlamě. Při lovu se nepotápí na dobu delší než 15 minut, i když by mu zásoba kyslíku v kolosálních plicích umožnila vydržet pod vodou mnohem déle. Vědci si to zatím vysvětlovali tím, že delší pobyt pod vodou by pro velrybu byl příliš energeticky náročný. Plejtváci loví se široce otevřenou tlamou, která vodě klade velký odpor a velrybu brzdí. Rozpohybovat tělo vážící až 180 tun by po jednom takovém „žracím manévru“ logicky není nic snadného. Skutečný důvod je však zřejmě mnohem jednodušší – pletvák se prostě nemusí namáhat.

Zjistili to biologové z kanadské Univerzity Britské Kolumbie, kteří na těla plejtváků připevnili digitální značky se senzory pro měření rychlosti, hloubky, orientace a úderů ocasní ploutve. Po určité době značky samy vyplavaly na hladinu a vědci mohli shromáždit údaje. Zjistili, že jednotlivé ponory za potravou trvají 3,1 až 15,2 minuty, během kterých plejtvák procedí vodu přes kostice nanejvýš šestkrát. Další výpočty ukázaly, že jeden ponor plejtváka „stojí“ kolem 63 000 kilojoulů energie. Během něj však však plejtvák sežere asi 1260 kg krillu, který mu poskytne asi 90x víc energie. Odpověď na otázku, proč se plejtváci potápějí na tak krátkou dobu, je tedy jasná: tento čas jim bohatě stačí na to, aby se nasytili.

Zdroj: Journal of Experimental Biology

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.