Kolumbie a migrace
Žádná země svým názvem nepřipomíná více dobyvatele Nového světa než Kolumbie. A taky neexistuje žádná oblast Ameriky, kde by se více promísili původní obyvatelé a všechny migrační vlny z Evropy a Afriky.
Za španělské nadvlády taky kolonie pod názvem Nová Granada původně zabírala celou čtvrtinu jihoamerického kontinentu (včetně Venezuely, Ekvádoru a Panamy). Na rozdíl od dnešního Mexika a Peru tady původně nebyla žádná rozvinutá civilizace Aztéků nebo Inků, proto se země budovala téměř na zelené louce. Od roku 1539, kdy oblast byla už plně podmaněná Španělé volili různé vojenské aliance, aby si tak plně podřídili zdejší Kariby a Čibčy. Proto na karibském a tichooceánském pobřeží masivně přibývali černí otroci z Afriky, kde dodnes mají většinu. Samotní Španělé si stavěli své farmy a města jako Bogotá nebo Medellín na náhorní vysočině, kde byly lepší možnosti pro zemědělství.
Migrační proudy současnosti jsou často ovlivněny místní vnitropolitickou situací. Statisíce Kolumbijců kvůli násilí, spojenému s výrobou a distribucí drog do USA a Evropy žijí v sousední Venezuele a Ekvádoru. Nebo míří do USA, většinou do Miami na Floridě a New Yorku. Přesto po celé období počet obyvatel výrazně rostl až k současným 46 milionům. Po úspěšné politice současné vlády s potlačováním drogových kartelů a partyzánů se dnes desetitisíce z nich do své rodné země vrací, protože věří v novou budoucnost. Třetina populace je mladší 15 let.
Šest desetin obyvatel se hlásí ke svému mestickému původu, patří tedy k míšencům místních Indiánů a evropských přistěhovalců. Ti většinou migrovali ze Španělska, během historických dob taky ale z Itálie, Portugalska a Německa. Jejich hlavní počet žije andské vysočině, kde se v rámci rovníku dá žít nejlépe. Osmina lidí, většinou míšenců mezi Evropany a Afričany žije okolo měst na pobřeží, kde mají ekonomické metropole jako Barranquilla má silnou populaci Arabů, Libanonců a sefarských Židů. Ti se věnují obchodu s plodinami z plantáží a ropy; kromě nich působí i komunity Číňanů a Japonců, kteří zemi dávají modernější tvář.
Pětina Kolumbijců patří k "čistým" bělochům. Kromě Latinoameričanů, kteří většinou patřili k bohatým majitelům banánovníkových nebo kávovníkových plantáží šlo po 2. světové válce o skupiny uprchlíků z východní Evropy (Poláci, Litevci, Chorvaté), taky ale z anglicky hovořícího světa jako např. Irové. Ti, většinou jako Hispánci patří ke katolickému vyznání jako devět desetin dalších obyvatel. Díky multikulturní pestrosti městských aglomerací žijí v zemi i mnozí protestanté, muslimové, hinduisté a buddhisté, jde však pouze o menšiny. Naprostá většina obyvatel (včetně imigrantů) hovoří výhradně španělsky.
V současnosti se taky vylepšuje postavení místních Indiánů. Karibové, Aravakové, Čibčové, kmeny Tukanů a Guahibů tvoří své komunity po celém území a patří k nim nejméně půl milionu obyvatel (spíš ale 800 000). Přes polovinu území tvoří pralesy, kde právě původní obyvatelé snášeli nejvíce srážek s povstalci a drogovými klany, nyní už jsou však více chráněni. Často hovoří vlastními jazyky, na sever se taky posunuje znalost kečuánštiny spojená s migrací Indiánů za prací do měst. Kolumbie už od 60. let patří k nejvíce urbanizovaným oblastem Ameriky. To ale přináší i vysoký počet "neusazených" lidí, 4,5 milionu vyhnanců stále migruje v rámci země nebo žije ve slumech. Tento problém se naštěstí aktivně řeší, aby země mohla hospodářsky růst.
Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
