Češi postavili dva tunely u polárního kruhu, prodělali milióny
Asi nejznámějším českým tunelem je v současnosti pražská Blanka a to hlavně kvůli několika propadům, popraskaným domům a diskuzi o tom, nakolik skutečně pomůže dopravě v centru Prahy. Zatímco v Česku je kvůli Blance stavební firma Metrostav velmi kritizovaná, na severu Islandu si její práci pochvalují. Dva její tunely tam usnadnily život tisícům lidí.
Jenže největší zahraniční zakázka Metrostavu skončila pro firmu ztrátou. Zatím se přesně neví jak velkou. Může jít ale až o desítky milionů korun. Stavitele připravila o zisk krize a propad kurzu islandské koruny. Tunel leží jen kousek od polárního kruhu. Průjezdný je od podzimu, pár věcí na něm ale ještě zbývá dodělat.
„Jsou to většinou dokončovací práce na elektroinstalaci. Tady zrovna vidíme, že instalují osvětlení zálivu a pak ještě malinko zbývá dodělat vně tunelu zemní úpravy,“ vysvětluje inženýr Josef Malknecht.
Metrostav vyhrál na Islandu výběrové řízení v roce 2006. Z šesti dalších mezinárodních konsorcií předložil spolu s islandskou firmou Háfel projekt, který požadavky investora nejlépe splňoval.
„U nás to všechno prošlo, takže jsme vyhráli tu nabídku s nejnižší cenou,“ vysvětluje stavbyvedoucí týmu Metrostavu Ermín Stehlík. Zároveň ale připouští, že šlo o Pyrrhovo vítězství. Metrostav totiž na tunelech kvůli nedávnému propadu islandské ekonomiky prodělal.
„My jsme byli placeni v islandské měně a všecko jsme kupovali za norské koruny nebo eura. Takže ta matematika v tomhle byla neúprosná,“ potvrdil Stehlík.
Dvouproudové tunely jsou vlastně dva za sebou, jeden má čtyři kilometry a druhý asi sedm. Zajímavé jsou jak svojí polohou, tak i terénem.
„Jsme nahoře na severu, kde jsou tři fjordy. A my jsme to spojili tunelem. Jedním z důvodů, proč se to udělalo je tato cesta, která je hodně často neprůjezdná, takže se musí jezdit 260 kilometrů mezi těmi vesničkami, které jsou od sebe deset kilometrů vzdušnou čarou.“
Co byl největší problém, když jste razili tunel?
„Voda. Velké přítoky vody, velké množství, velké tlaky. Tady působí nejen tlaková voda ze skály, ale třeba i povrchová voda. Takže ty přítoky můžou být větší. Při tomhle systému izolací, kde se vlastně izolovala jenom místa, kde se ta voda v ten daný čas vyskytovala, se může samozřejmě objevit znova, ale neměly by to být dramatické výskyty,“ řekl Stehlík.
Zdejší vláda se léta snažila zabránit migraci obyvatel z odlehlých míst Islandu do Reykjavíku a krajského města Akureyri. V městečkách Olafsfjordur a Siglufjordur místní uznale pokyvují hlavou. Místo tří hodin to mají do okresního města hodinu. Třeba paní Loa říká:
„Dá se teď snáze dostat třeba do nemocnice, což je důležité. Já vlastním restauraci a mám teď mnohem víc hostů. Dřív, když nasněžilo, jsme se odsud nemohli nikam dostat.“
Radní v Siglufjordu Ingvár Erlingsson zmiňuje snad jen jeden malý problém - rivalitu mezi městečky, která teď české tunely spojily.
„Sjednotit obě komunity nebude nic lehkého. Každá má trochu jinou kulturu, Olasfjordu je spíš zemědělské, zatímco Siglufjordur zase rybářským městem. Máme ale v plánu sloučit naše školy a také sportovní kluby. Tunely už fungují dva měsíce, a tak máme velkou příležitost obě obce sblížit,“ doufá radní Siglufjordu.
Zvětšit mapu
