Cancúnská dohoda vytvořila jen půdu pro další vyjednávání
Boj proti klimatickým změnám je stále aktuální i po skončení klimatické konference v mexickém Cancúnu. Přestože se podařilo přijmout určitou dohodu, prodloužení Kjótského protokolu o snižování skleníkových plynů státníci neodsouhlasili. Kývli pouze na vytvoření klimatického fondu, do něhož mají vyspělé země od roku 2020 posílat každoročně 100 miliard dolarů. Tyto prostředky pak pomůžou rozvojovým státům, aby se lépe vyrovnaly s důsledky globálního oteplování.
„Cancúnskou dohodu nemůže brát jako nějakou dohodu, v jejímž rámci by byl přijaty cíle, které by výrazněji napomohly ve snižování emisí. Pokrok v samotném vyjednávání byl nicméně značný a víceméně splnil očekávání od cancúnské konference, kde se ani nečekalo přijetí nového protokolu nebo prodloužení Kjótského protokolu, ale spíš nastavení kroků pro vyjednávání v příštím roce,“ řekl vedoucí programu klimatické a rozvojové politiky Pražského institutu pro globální politiku – Glopolis Petr Patočka.
O závěrech klimatické konference v mexickém Cancúnu v pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu.mp3
Představitelé států se nedokázali v Cancúnu dohodnout na prodloužení Kjótského protokolu, který omezuje emise skleníkových plynů. Další jednání o něm budou tvrdá, to už naznačila třeba Čína. Proti jsou zejména Japonsko a Rusko.
Vzniknout má jakýsi „zelený fond“, do kterého by přispívaly západní bohaté země a který by měl pomoci rozvojovým zemím, vypořádávat se s následky globálního oteplování.
Podle klimatologa Jana Pretela jsou vyjednávání o klimatu od roku 2005 víceméně na mrtvém bodě. Jednání ale budou podle jeho slov pokračovat.
„Dneska už nejde ani tak o klima, ten problém se výrazně zpolitizoval. Dneska už je to jenom politická záležitost,“ řekl.
Zabránit klimatickým změnám se podle něj nedá, dají se jen zmírnit důsledky změn, které probíhají dílem lidské činnosti a dílem toho, jakým způsobem se svět chová k přírodě a „činí ji zranitelnější, než byla kdykoliv předtím“.
