Čína zmírňuje obavy Indie ze svého rostoucího vlivu
Čínský premiér přijíždí na třídenní návštěvu Indie. Rozhovorům mezi tradičními asijskými rivaly budou převládat obchodní témata. Obě země totiž podle odborníků v budoucnu zamíchají s pořadím nejsilnějších ekonomik světa.
„Předpokládá se, že HDP Číny bude kolem roku 2025 vyšší než americké. Ovšem za předpokladu, že nepřijde nějaká významná globální krize ale i za předpokladu, že v Čínské lidové republice nenastane krize vnitropolitická. Prozatím si Čína vede dobře a je velmi pravděpodobné, že kolem roku 2025 bude světovým ekonomickým lídrem,“ vysvětlil Lukáš Brzák ze zpravodajského serveru o čínské ekonomice CZCN.org.
Ekonomickou situaci Číny a Indie na Rádiu Česko okomentoval Lukáš Brzák ze zpravodajského serveru o čínské ekonomice CZCN.org
Indie by pak měla jít ekonomicky ve stopách Číny, ovšem trochu pomaleji. Dillí chce ale jednat také o citlivějších otázkách. Nejlidnatější země světa spolu totiž vedou dlouhodobý hraniční spor, který v roce 1962 vyústil dokonce v ozbrojený konflikt. V Indii navíc sídlí tibetská exilová vláda v čele s dalajlámou.
Čínský premiér přijíždí do Indie po čtyřech letech. Wen Ťia-paa doprovází na 400 byznysmenů a během třídenní návštěvy se očekává podpis 45 dohod v hodnotě 20 miliard dolarů, především v oblasti energetiky či zdravotnictví.
Peking zároveň doufá, že brzy začnou i rozhovory mezi oběma zeměmi o volném obchodu. Přiznává ale, že vztahy Číny a Indie jsou stále velmi křehké.
Hraniční spory
Ani jedna ze stran totiž nezastírá existenci problémů zatěžujících vzájemné vztahy. Čína dává stále hlasitěji najevo rozhořčení kvůli příhraničním oblastem, které si nárokuje. Jde hlavně o indický stát Arunáčal Pradéš, který v nedávné minulosti navštívili jak indický premiér Singh, tak i Dalajláma, a Peking proti tomu ostře protestoval.
Indie zase nelibě nese stavby čínských přehrad na Bráhmaputře, řece, na které jsou závislé miliony lidí. Kamenem úrazu je i snaha Dillí získat křeslo v Radě bezpečnosti OSN, což podporují i Spojené státy, ovšem Čína k tomu zastává velmi chladné stanovisko.
Čínského premiéra v Dillí přivítaly i stovky protestujících Tibeťanů. „Jak známo, Indie poskytla v roce 1959 útočiště tibetské exilové vládě v čele s dalajlámou a Dillí i Peking mají k Tibetu, ale stejně tak i ke Kašmíru odlišný postoj. Pravdou ovšem je, že představitelé obou zemí jsou zároveň pragmatiky, proto se nyní soustředí spíše na hospodářské vztahy,“ připomněl zpravodaj ČRo v Číně Robert Mikoláš.
Čína je tak dnes největším obchodním partnerem Indie a jejich vzájemný obchod letos dosáhne kolem 60 miliard dolarů. Často zastávají i shodné stanovisko co se globálních témat týče, například na konferencích o klimatu.
„Na druhé straně to však mezi nimi skřípe právě kvůli hraničním sporům nebo kvůli snaze Pekingu zajistit si přístup k Indickému oceánu, ať už přes Pákistán nebo Barmu, takže i nadále lze mezi nimi očekávat spíše rivalitu,“ dodal Mikoláš.
