Summit EU zavede pravidla pro bankrot předlužených zemí
Předlužené země eurozóny, jako je Řecko, by mohly skončit ve státním bankrotu. Na zavedení pravidel pro tuto možnost se mají dnes a zítra v Bruselu dohodnout lídři členských zemí Evropské unie. Vyplývá to z návrhu závěrů jejich schůzky, které má Český rozhlas k dispozici.
Evropa letos pomohla Řecku a Irsku, ale na jejich státní bankrot nedošlo. Po roce 2013 už to má být možné. V takovém případě by o část svých peněz mohli přijít i soukromí investoři.
Hostem Ranního interview Radiožurnálu byla česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová
Je to součástí návrhu na vznik pravidel pro případnou pomoc předluženým zemím. Podle slovenského velvyslance při Unii Ivana Korčoka by měla být pomoc až tím posledním krokem.„Samotný mechanismus by měl být nastaven tak, aby se používal skutečně jen v situaci, kdy je ohrožená celá eurozóna.“
„Bude to obdoba nynějšího systému. Bude tam zvažována možnost účasti soukromého kapitálu a bude to zakotveno v Lisabonské smlouvě,“ upřesnila česká velvyslankyně při Unii Milena Vicenová.
Podle vysoce postaveného diplomata ale některé země chtějí, aby bylo možné pomoc čerpat i při malých problémech. S tím však tvrdě nesouhlasí především Němci. Ti se bojí, že by se tak omezila vůle některých států šetřit.
Německo má devítibodový plán
Euro je náš společný osud, nechala se slyšet před zahájením evropského summitu německá kancléřka Angela Merkelová. Německo delší dobu čelí kritice za prosazování sobecké politiky. Kancléřka podobnou rétoriku odmítá. Před odletem do Bruselu představila devítibodový plán na záchranu eura.
Jde o krizový mechanismus eurozóny. Předpokladem pro jeho spuštění bude ohrožení finanční stability eurozóny. K uvolnění prostředků bude zapotřebí jednomyslného souhlasu. Finanční podpora bude podléhat přísným podmínkám. Celého procesu se mohou účastnit i země, které nemají euro.
Kancléřka vystoupila ve velmi bojovné náladě a přes kritiku od svých evropských partnerů odmítá přistoupit na vydání společných evropských dluhopisů. Ty podle ní nejsou řešením.
Nutná změna Lisabonské smlouvy
Bude to jen drobná změna textu, ale může znamenat velké věci. Summit šéfů států a vlád Evropské unie má odsouhlasit změnu Lisabonské smlouvy. Ta umožní, aby v eurozóně vznikl stálý záchranný mechanismus pro případ, že se další země ocitnou v podobné situaci jako Řecko nebo Irsko.
„Půjde o dvě krátké věty. Rozhodně to neznamená změnu kompetencí, nebude to vyžadovat žádný složitý systém schvalování v členských zemích. Bude se to schvalovat velmi jednoduchou procedurou,“ vysvětlila Milena Vicenová.
Summitu bude dominovat změna v Lisabonské smlouvě. Informuje bruselský zpravodaj Pavel Novák
Pokud summit návrh schválí, půjde ke konzultaci do Evropské komise, kde ho posoudí tamní experti. Potom se bude konzultovat s europoslanci a členy Evropské centrální banky. Na jarním summitu EU se pak má přijmout už konkrétní parafované znění změny.
Materiál se pak dá odsouhlasit všem členským zemím EU. Jejich parlamenty budou mít více než rok na ratifikaci změny tak, aby vše mohlo zažít platit od roku 2013.
Britská podpora bez závazků
Dvoudenní bruselské jednání o úpravě Lisabonské smlouvy může ovlivnit i státy mimo eurozónu. Kterákoliv země sedmadvacítky by totiž v případě svého zájmu mohla pomáhat řešit dluhy jiných unijních zemí. Tak jako to teď dělá třeba Velká Británie, která se podílí na záchraně ekonomiky Irska.
Jak v Praze potvrdil britský ministr zahraničí William Hague, Britové s podporou budou pokračovat, ale bez závazků.
„Velká Británie bude nadále podporovat opatření k posílení stability v eurozóně, a to i přesto, že nejsme její součástí. Z toho důvodu ale nemůžeme přijmout žádné další závazky vůči této skupině.“
„Samozřejmě však budeme dále nápomocni Irsku. Ale o komplexních závazcích opravdu mluvit nemůžeme," zdůraznil britský ministr zahraničí.
