Rehkové středem zájmu mladých badatelů

27. prosinec 2010

Českou republiku reprezentovali letos na podzim na Evropské soutěži pro mladé vědce i tři studenti ze Dvora Králové nad Labem. Tadeáš Děd, Vilém Děd a Matouš Vobořil se ve své badatelské práci zaměřili na chování rehka domácího a zahradního - především na jejich teritorialitu. Tito pěvci si totiž své teritorium bedlivě hájí a jen tak někoho do něj nepustí. Na podrobnosti se Matouše Vobořila zeptala Tereza Burianová.

Rehek patří k ptákům, které lze snadno poznat podle vzhledu i po hlase. Zpěv rehka domácího připomíná místy až škrcení. Jeho hnízdní chování a nevraživost vůči ostatním ptákům proto může pozorovat i neškolený ornitolog. Ovšem až na jaře. Přes zimu totiž rehků zůstane na našem území tak pět, nanejvýše deset.
Naše práce se jmenovala hnízdní etologie a biotopové preference rehka domácího a rehka zahradního. A hlavním cílem té práce bylo porovnat teritoria těchto dvou druhů na základě velikosti a na základě preferencí biotopových složek, které se v těchto teritoriích nacházejí.

Které oblasti jste zkoumali?
Náš výzkum byl prováděn v našem mateřském městě, ve Dvoře Králové nad Labem. Vybrali jsme si severní část města, která se nám zdála z hlediska zastavěné části, parků a různých malých lesíků vhodná pro náš výzkum.

Logo

Jak dlouho jste rehky pozorovali?
Terénní pozorování jsme prováděli po dobu 3 let, samozřejmě ne intenzivně. Rehci jsou zvířata, která zimují v jiných oblastech než v České republice – například v jižní Evropě nebo v Africe, takže náš výzkum byl prováděn hlavně v jejich hnízdní sezoně, od března do konce června.

Při mapování teritoria rehků jste použili jedné zajímavé zkušenosti, totiž že rehkové nezpívají kdekoliv v rámci svého teritoria.
Oni nejčastěji zpívají uprostřed nebo naopak na úplném okraji teritoria na vyvýšených místech. Toho se dalo využít právě proto, abychom zjistili rozsah teritoria. Když jsme viděli rehka na nějakém vyvýšeném místě (nejčastěji to byla anténa domu), zanesli jsme místo do katastrální mapy. Rehek se v teritoriu neustále pohybuje, takže jsme zaznamenávali jeho přeletové dráhy a i ty jsme zapisovali do mapy. Tyto údaje nám ukázaly, jaké teritorium ten který rehek obhajoval.

Pozorování jsme během jedné sezony dělali deset, po každé hnízdní sezoně jsme měli například u jednoho samečka zaznamenáno pět letových drah. Potom se pomocí průhledné folie spojily všechny tyto dráhy a pokusili jsme se vymezit teritorium. To jsme dělali dvěma metodami. Jednak jsme použili metodu nejmenších polygonů, tzn. že jsme z nich vytvořili konvexní polygon. Pokud jsme měli zaznamenáno jen jedno pozorování, udělali jsme okolo pozorovaného místa kruh o velikosti 0,7 ha.

Logo

Jaký je závěr celé práce?
Tento výzkum ukazuje, že oba druhy rehků se liší v nárocích na biotopové složky. Ve svém teritoriu preferují jiné typy biotopů. Složky jsme rozdělili do šesti skupin – nízká tráva, vysoká tráva, keře, stromy, budovy a nezastavěná území. A zjistili jsme, že rehek domácí preferuje spíše teritoria, kde je více budov, více nezastavěných částí a poměrně velké procento nízké trávy, zatímco rehek zahradní preferuje území, kde je větší zastoupení stromů, keřů a vysoké a nízké trávy.

Zmínil jste plochu 0,7 ha. Je to v porovnání s jinými druhy ptáků více či méně?
Rehkové mají poměrně velká teritoria, ta plocha 0,7 ha není přímo odpovídající jejich velikosti, území bývají mnohem větší, ale třeba i trochu menší. Rehek obhajuje takové teritorium, které mu stačí, aby se tam po celou hnízdní sezonu a pak i léto a začátek podzimu uživil. Pokud je tam víc potravy, stačí mu menší teritorium a naopak. Co se týče porovnání s ostatními druhy, rehci jsou velmi teritoriální ptáci, teritoria si obhajují dobře, dokážou obhájit mnohem větší teritorium než třeba pěnkava.

Logo

Jsou si rehci mezi sebou konkurencí?
I to bylo cílem naší práce, zjistit jak je to s konkurencí mezi těmi dvěma druhy. Agresivita se projevuje mezi rehkem zahradním a domácím, ale také mezi mladým a starým samcem rehka domácího. I zde jsme zkoumali rozdíly v biotopových složkách.

Jak mohou vaše závěry využít třeba ornitologové?
Výhodou je, že výzkum byl prováděn tři roky, takže bylo zjištěno obrovské množství dat, která se dají použít. Pokud by někdo chtěl dělat výzkum na jiném území České republiky, třeba v jižních Čechách, mohl by vyjít z našich dat a porovnat je s tamními podmínkami.

Co se týče rehků, zůstávají vám nebo obecně ornitologům nějaké nezodpovězené otázky?
Naším původním cílem bylo zkoumat fakt, že rehek domácí přilétá ze zimovišť o trochu dříve, zhruba o měsíc, než rehek zahradní, a tak jako první obsazuje volná teritoria. A nás zajímalo, zda se situace bude měnit, když tam přilétne rehek zahradní a který z nich bude v boji o území agresivnější. A to jsme nakonec nezjistili, měli jsme k dispozici data, která byla vhodnější pro zjišťování rozdílu preference biotopových složek.

Spustit audio