Dlouhá péče o mláďata mamutům neprospěla
Samice mamutů žijících kolem polárního kruhu odstavovaly svá mláďata mnohem později než samice slonů afrických. A jejich druh na to možná doplatil záhubou.
Kanadští vědci analyzovali izotopové složení zubů mamutů srstnatých (Mammuthus primigenius), kteří v období pleistocénu před 150 000 až 40 000 let obývali oblast Old Crow v Yukonu. Vyčetli z něj, že mladí mamuti nezačínali přijímat rostlinnou potravu dříve než ve věku dvou až tří let. To znamená, že jejich matky je kojily mnohem déle, než to dělají samice současných afrických slonů. Autoři studie to považují za adaptaci prostředí, ve kterém mamuti trávili dlouhé hodiny potmě, a byli tak více vystaveni útokům šavlozubých tygrů.
Vycházejí přitom ze situace v dnešní Africe, kde lvi obvykle nedokážou zabít dospělého slona, ale slůňata mezi svou kořist počítají. Při lovu jsou lvi nejúspěšnější v noci, kdy jim poskytuje výhodu jejich sofistikované noční vidění. Je logické, že i mamutí mláďata byla ve tmě nejzranitelnější a jejich matky si je během dlouhých polárních nocí raději držely co nejdéle u sebe. Dlouhá závislost mláďat na matce ovšem měla i své minusy - mamuty učinila zranitelnějšími vůči klimatickým změnám a lidským lovcům a mohla tak přispět k jejich vyhynutí. Ze Severní Ameriky mamuti zmizeli asi před 10 000 lety.
Zdroj: University of Western Ontario, Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology
