Rozpočtové škrty
Po letošním volebním roce je před námi rok úspor. Musíme se připravit na to, že za spoustu věcí a služeb budeme platit víc. A mnozí se ještě navíc musí smířit s tím, že na to budou mít méně peněz než dosud. Je to výsledek neuváženého plýtvání z předchozích let, které vedlo k růstu zadlužení Česka. To se snaží napravit ‚vláda rozpočtové odpovědnosti‘, která vzešla z květnových voleb. Jen málokdo jí za to tleská.
Od Nového roku bude každý platit v daních stokorunu měsíčně na povodňové škody, stát výrazně omezí podporu stavebního spoření a šetření postihne i sociální oblast, všechny matky už například nebudou dostávat porodné.
Horší časy má před sebou kromě učitelů, většina státních zaměstnanců, kterým se sníží platy až o deset procent.
„Snižování platů ve státní sféře podstatně zhorší podmínky všech zaměstnanců. V naší rodině jsme státní zaměstnanci já i manželka, příjem rodiny se tak sníží o šest až sedm tisíc, což bude hodně znát,“ stěžoval si jeden z policistů na mohutné demonstraci, kterou odboráři uspořádali v září v Praze.
„Nechceme a nebudeme nikomu vyhrožovat. Chceme jen vládu, poslance a senátory upozornit, že se o svoje věci budeme brát, a když bude potřeba, tak se budeme prát. Připravme se na to, že boj nekončí,“ hřímal z tribuny odborářský šéf Jaroslav Zavadil.
Sněmovnou pohodlně
Boj proti rozpočtovým škrtům pokračoval prosincovou stávkou, ta už ale byla jen slabým odvarem předchozí demonstrace. Pohodlnou většinou hlasů ve sněmovně a s prezidentem v zádech se 'vládě rozpočtové odpovědnosti‘ dařilo škrty ve výdajích prosazovat i přes odpor opozice, která argumentovala tím, že škrty k hospodářskému růstu rozhodně nepovedou.
„Česká republika stejně nemá jinou možnost. Nemůžeme soustavně hospodařit s deficity nad sto miliard korun, a to ani v případě, kdy ekonomika nevykazuje žádné zázračné tempo růstu. Máme jedinou šanci dát do pořádku veřejné finance. Pokud to neuděláme, poměrně brzy se nám to vymstí,“ tvrdí analytik ČSOB Petr Dufek.
Sociální demokraté by raději zvyšovali daně, hlavně u vyšších příjmů a také firmám. Na současnou hospodářskou politiku vlády podle místopředsedy rozpočtového výboru a expremiéra Jiřího Paroubka doplatí příští rok skoro všichni:
„Životní úroveň bude v nejlepším případě stagnovat, ale spíš bude klesat a to nejen zaměstnancům veřejného sektoru. Je zřejmé, že pokles mezd zaměstnanců veřejného sektoru bude znamenat i negativní tlak na mzdy v soukromém sektoru. Pocítí to zřejmě skoro každý.“
Přijdou větší škrty
Jeden z hlavních autorů úsporného rozpočtu, ministr financí Miroslav Kalousek, vidí příští rok s optimismem, i když umírněným:
„Já pevně doufám, že bude dál docházet k hospodářskému růstu a oživení. Nicméně je to velmi křehké, a abychom si ten trend nezkazili, musíme být mimořádně odpovědni zejména k vládním výdajům. Vláda prostě musí být velmi úsporná.“
Také podle Petra Dufka z ČSOB časy omezování výdajů zdaleka nekončí:
„Současné škrty nejsou tak zásadní, nejsou tak radikální. Opravdu vedou ke snížení deficitu o 30 miliard korun. Vzhledem k tomu, že nám zbývá dalších 130 miliard, určitě budeme muset v budoucnu škrtat víc. A nejenom škrtat, ale zásadně reformovat penzijní systém, systém zdravotnictví, školství a státní byrokracie jako takové. Tam půjde o mnohem bolestivější reformy.“
Úsporný rozpočet na rok 2011 počítá se schodkem 135 miliard korun, ve srovnání s letošním plánovaným deficitem je tak nižší o necelých 30 miliard.
