Nezabalení plži a ochuzené ježovky

Pokračující oteplování a okyselování oceánů, které ztěžuje tvorbu schránek z uhličitanu vápenatého, vzbuzuje obavy o některé druhy mořských živočichů. Nejzranitelnější jsou jejich larvy, které si svou schránku teprve začínají vytvářet. Australští vědci studovali vliv následků klimatických změn na mořské plže ušně (Haliotis coccoradiata) a ježovky (Heliocidaris erythrogramma). Jejich larvy se líhnou v otevřeném oceánu a předtím, než se usadí na útesu a zahájí přisedlý život, si musí vytvořit vápenitou schránku.

Vědci umístili larvy plžů i ježovek do nádrží s mořskou vodou, jejíž kyselost byla lehce nad normálem (místo pH 8,2 měla pH 7,6 až 7,8). Teplota vody byla o 2 až 4 stupně Celsia vyšší než v přirozeném prostředí. Mladí plži si v těchto podmínkách vůbec nedokázali vytvořit strukturovanou ulitu – místo ní vznikl jakýsi amorfní „blob“ a většina plžů zahynula ještě před dosažením dospělosti. Ježovky na tom byly o něco lépe a ve vodě o 2 stupně Celsia teplejší většina z nich normálně dospěla. Ve vodě teplejší o 4 stupně se však negativní efekty také projevily – mladé ježovky měly daleko méně jehlic.
Oba studované druhy žijí v jižním Pacifiku, kde podle předpovědí do roku 2030 stoupne teplota vody o 2 stupně Celsia a do konce století ještě více. Plže a možná i ježovky tak zřejmě čekají velké problémy.

Zdroj: Proceedings of the Royal Society B