Bobři u Českého Švýcarska mají na ocase vysílačku

Mezi Ústím nad Labem a Českým Švýcarskem žijí bobři. Připlavali k nám po Labi před dvaceti lety z Německa. Je to docela rarita, protože bobři byli v Čechách před třemi sty lety zcela vyhubeni.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bobr

Bobr | Foto: Corel GALLERY

Tým vědců z České zemědělské univerzity monitoruje život bobrů už jedenáct let. A to s jediným cílem - aby je člověk svou činností opět nevyhnal za hranice. A protože jsou bobři - jak známo - tvorové noční, vyrážejí za nimi vědci až po setmění.

Vysílačka šumí a velká anténa je namířená k Labi. Na jeho břehu hledám ve tmě s Alešem Vorlem a Janou Korbelovou z katedry Ekologie bobry. „V místě, odkud přichází nejsilnější signál, se nachází bobr, plus mínus dvacet metrů," říká Aleš Vorel, který bobry v Čechách monitoruje už jedenáct let.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Pavla Poláka o bobrech

„Jde o to, abychom se k bobrovi dostali co nejblíže, ale abychom ho zároveň neplašili. Potřebujeme pouze zachytit jeho přesnou pozici," dodává. Jana Korbelová nese anténu a pátrá po bobřici Dudce. „Ještě je stále před námi, ale už se k ní blížíme."

Bobři mají na ocase vysílačku, která vysílá signál. Ten zachytávají vědci přijímačem a pomocí GPS zanášení přesnou polohu bobrů. Jak se dostane na bobří ocas vysílačka? „Chytáme je do pastí. Což je pro bobry zcela bezbolestné. Poté jim pak na ocas připevníme vysílačku a vypustíme zpátky do řeky," říká Aleš Vorel, který už nachytal hezkou řádku bobrů.

Tuto noc oba vědci monitorují dvě bobří rodiny. Každou půlhodinu mezi nimi pendlují - až do sedmi do rána. Za noc nachodí pěšky a s anténou deset až patnáct kilometrů. Opouštíme Dudku a přesouváme se autem k bobřímu páru Emě a Corgoňovi. Párek se za uplynulou půlhodinu rozdělil. Signál Corgoně je silný a Ema se vzdálila. Vyrážíme se jí hledat podél břehu. Až se zjistí její poloha, pojede se znovu k Dudce.

„Bobři se na Děčínsko dostali na začátku 90. let. Migrovali proti proudu a připlavali ze sousedního Německa," vysvětluje Aleš Vorel. „Český bobr neexistuje, protože byl v minulosti vyhuben. Až teď, před dvaceti třiceti lety se k nám bobři ze sousedních zemí znovu vracejí."

Milan Kopp, Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme