U neandrtálců se vařilo!
Neandrtálci měli zřejmě stejně pestrou stravu jako moderní lidé. A stejně šikovní byli i v ovládání ohně, na kterém si vařili potraviny rostlinného původu.
Příčiny vymizení neandrtálců stále nebyly jasně stanoveny. Jedna z teorií uvádí, že neandrtálci byli především masožravci, kteří lovili velkou zvěř. Ze svého životního prostředí proto nedokázali vytěžit tolik živin jako moderní lidé, kteří lovili vše, co jim přišlo pod ruku, a ještě se přiživovali potravinami rostlinného původu. V konkurenčním boji s moderními „všežravci“ pak neandrtálci logicky nemohli obstát. Výzkum z poslední doby však ukazuje, že neandrtálci ve svém stravování nebyli tak rigidní, jak se dlouho usuzovalo. Nálezy z Gibraltaru dokazují, že lovili mořské živočichy, a na archeologických nalezištích z Blízkého východu byly objeveny zbytky několika druhů rostlin včetně datlí, semen trav, luštěnin, pistácií a žaludů. Přímý důkaz o tom, že by neandrtálci rostliny konzumovali nebo dokonce vařili, však dlouho chyběl.
To, že neandrtálci si jako kuchaři s moderními lidmi nijak nezadali, dokázala až studie mezinárodního týmu vědců, který prozkoumal kámen na zubech neandrtálců ze dvou slavných nalezišť. Prvním je jeskyně Shanidar III v Iráku a druhým jeskyně Spy v Belgii. Předchozí studie opakovaně prokázaly, že mineralizovaný zubní kámen je skvělým zdrojem mikrofosilií. Při své tvorbě v sobě „uzamkne“ jak bakterie, tak zbytky potravy, ze kterých je možné rekonstruovat dietní historii člověka, kterému zuby patřily. Výsledky analýzy zubního kamene neandrtálců svědčí o tom, že lidé z obou lokalit pravidelně konzumovali různé druhy rostlin včetně semen, kořínků a hlíz. Některé z nich, například datle, luštěniny a semena trav jsou typické i pro naši dietu. Jiné jsou sice jedlé, ale dnes se příliš nevyužívají. Některá škrobová zrna ze zubního kamene neandrtálců také vykazují neklamné známky toho, že byly před jídlem uvařeny. Vaření zvýšilo stravitelnost rostlin a neandrtálci tak ze svého prostředí dokázali vytěžit maximum – stejně jako moderní lidé.
Zdroj: PNAS
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
