Splnit všechny požadavky lékařů nelze, říká ředitelka FN Plzeň

Co se bude dít ve zdravotnictví od 1. března, kdy lékařům, kteří podpořili akci Děkujeme, odcházíme, uplyne výpovědní lhůta, je zatím stále nejasné. A pokud se nemocnice s doktory nedomluví, v některých oborech nastane kritický stav. Odhaduje to například předsedkyně Asociace nemocnic České republiky a ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň Jaroslava Kunová.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdravotnictví

Zdravotnictví | Foto: Tomáš Adamec

Omezení provozu některých oddělení by ale podle ní mělo být jen dočasné. „Protože, jak známo, lékaři nehodlají odejít přímo z nemocnic do zahraničí, proto předpokládám, že dojde k dočasnému omezení provozu některých oddělení,“ řekla Kunová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Předsedkyně Asociace nemocnic České republiky a ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň Jaroslava Kunová ve Světě o osmé.

Po dobu krize by pak podle ní musel být omezený i nelékařský personál. Na částech oddělení, která by zůstala zavřená, totiž samozřejmě nebude zapotřebí například ani sester. „Pak by na šedesát procent musely jít po dobu krize domů,“ upřesnila ředitelka fakultní nemocnice.

Jestli k situaci ale skutečně dojde, si netroufá odhadnout. Není totiž podle ní jasné, zda organizátor akce skutečně trvá na splnění všech podmínek, nebo zda by byl ochotný přistoupit na určitý kompromis. „Splnit všechny podmínky nebude z finančních důvodů tak jednoduché,“ podotkla Kunová.

Například v Plzni podalo výpověď sedmdesát procent lékařů, což představuje zhruba deset procent lékařského personálu. Přestože toto číslo na první pohled nevypadá tak děsivě, může mít fatální následky například na oddělení neonatologie, gynekologie a neurologie.

Splníme maximálně 50 procent

Kunová je připravená s lékaři jednat. „Připravili jsme scénář, jakým způsobem by se daly platy zvednout. Ale v žádném případě nejsme schopni uspokojit požadavky navýšení třicet pět až sedm pět tisíc měsíčně,“ upozornila Kunová s tím, že nemocnice může doktorům vyjít vstříc tak maximálně z padesáti procent.

Všechna opatření ale podle ní znamenají velkou součinnost lékařů. „Protože v nemocnicích mají finanční prostředky v rukou hlavně lékaři. Proto jsme připravili plán, který by umožňoval snížení nákladů v lécích a ve zdravotnickém materiálu o sto milionů korun. Každá klinika by se musela podílet asi deseti procenty,“ upřesnila.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger | Foto: Tomáš Adamec

Tyto prostředky by pak nemocnice mohla použít na platy. Ušetřit by se podle Kunové dalo také díky lepší organizaci práce při vypisování služeb. Aby se snížil počet přesčasových hodin, například zavedením směnného provozu. Také jsme si v letošním roce vytvořili určitou finanční rezervu na příští rok, ze které bychom také mohli čerpat do platů,“ dodala ředitelka nemocnice.

V Kladně odchází téměř celé ARO

Například v Kladně podalo výpověď 68 lékařů ze 161, tedy něco přes čtyřicet procent. Odejde tak třeba většina doktorů z anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO). „ARO jako jedno z hlavních oddělení budeme muset samozřejmě nějakým způsobem řešit,“ řekl ekonomicko-obchodní náměstek nemocnice Kladno Jaroslav Pokorný.

Podle něj už má nemocnice připravené tři varianty, jak situaci řešit. „Ale to samozřejmě bude záležet na tom, jak se to bude vyvíjet celorepublikově. Protože tohle není problém jedné nemocnice a jednoho managementu. Takže uvidíme, jaký postoj k celé situaci zaujme vláda, respektive centrální orgány,“ vysvětlil Pokorný.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ekonomicko-obchodní náměstek nemocnice Kladno Jaroslav Pokorný v poledních Ozvěnách dne.

V celé České republice zatím podalo výpověď podle posledních údajů přes 3650 lékařů. Nejvíce výpovědí padlo na Vysočině, v Moravskoslezském kraji a v Brně. Podle odborů ale může toto číslo ještě narůst. Lékaři, kteří nejsou spokojení s platovými podmínkami v českých nemocnicích, plánují že od března odejdou za prací do Německa nebo Rakouska.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger teď hledá řešení situace. Z některých nemocnic by se podle něj mohla stát střediska první pomoci, které pacienta ošetří a poté převezou do nemocnice, která má personálu dostatek.

Alice Kottová, Rádio Česko, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme