Bundeswehr naposledy odvádí brance. Příště už jen dobrovolníky
Něco přes 12 tisíc německých mladíků dostalo historicky poslední předvolání k odvodu. Jedna z pěti zemí Severoatlantické aliance, která dosud neměla profesionální armádu, zahajuje zásadní vojenskou reformu.
Výkonná, moderní, efektivní - tak má vypadat německá armáda budoucnosti. K reformě Bundeswehru vedly spolkového ministra obrany Guttenberga jak masivní vládní úspory, tak skutečnost, že poslední roky dramaticky stoupl počet mladíků neschopných vojenské služby ze zdravotních i psychických důvodů.
V Německu narukují historicky poslední branci Bundeswehru. Více zpravodajka Klára Stejskalová
Poslední předvolání k odvodu obdrželo 12 a půl tisíce mladých mužů. K odvodu nastupují právě dnes. Napříště bude armáda nabírat jen dobrovolníky.
Spíše než o historickém momentu branci mluví o pořádné smůle. Nečeká je však takové martyrium jako dřív, protože povinná vojenská služba se snížila na pouhý půl rok.
Reforma armády naopak nepotěšila humanitární a sociální organizace, které přijdou o tisíce pracovníků. Například německý Červený kříž ročně využíval služeb asi osmi tisíc mužů. Obavy neskrývají i obce, ve kterých dojde k uzavření kasáren.
„Existují úmysly dokonce uzákonit, nikoliv povinnost, dělat nějakou sociální službu řekněme jeden rok, ale dát těm, kteří by takovou nějakou službu své vlastní společnosti věnovali, určité výhody jako třeba přednostní přijetí na vysoké školy. A asi se to ujme, protože by to byla katastrofa, kdyby „civilkáři“ vymizeli ze sociálních servisů,“ říká spolupracovník Českého rozhlasu Jaroslav Šonka.
Největší evropskou armádu Severoatlantické aliance zeštíhlí ze současných čtvrt milionu vojáků na 170 tisíc. Ministr obrany počítá, že ročně se bude do armády hlásit mezi sedmi až 15 tisíci muži, ale i ženami, což je také novinka. Kontrakt by měli podepisovat minimálně na jeden rok.
„Do profesionální armády bude vysoko nastavená hranice způsobilosti. Lidé budou muset jak zdravotně, tak i intelektuálními schopnostmi splnit to, co budou chtít dělat. Bude to povolání, kde bude hrát největší roli kvalifikace, nikoliv to, že člověk dosáhl určitého stáří,“ dodává Šonka.
Branná povinnost zatím platí v pěti členských zemích NATO, v Německu, Řecku, Turecku, Estonsku a Norsku. Česká republika pozastavila povinnou vojenskou službu od roku 2005. Znamená to, že branná povinnost může být opět zavedena při ohrožení státu nebo za válečného stavu.
