Neziskové organizace kritizují změny v žádostech o povolení k pobytu pro cizince
Od 1. ledna se mění některá pravidla pro pobyt cizinců v České republice. Nově musí cizinci žádat například o povolení k pobytu osobně a nikoli v zastoupení. A žádosti nebude vyřizovat cizinecká policie, ale odbor ministerstva vnitra. Za poplatky si navíc zahraniční pracovníci připlatí dvojnásobek až čtyřnásobek původní ceny. O přínosu těchto změn se proto už dlouho debatuje.
Novela cizineckého zákona, která vstoupila v platnost 1. ledna, by podle úředníků měla zpřísnit pravidla pro získání povolení k pobytu a vymítit klientelismus a zprostředkovatelství.
„Norma zavádí vlastně pět evropských komunitárních předpisů a zasahuje poměrně velmi tvrdě do nezodpovědnosti zprostředkovatelských agentur a zaměstnavatelů,“ vysvětluje ředitel odboru migrační a azylové politiky ministerstva vnitra Tomáš Hajšman.
Neziskové organizace i některé firmy kritizují novelu cizineckého zákona. Podrobnosti přiblížila v Odpoledním Radiožurnálu redaktorka Kateřina Procházková.
S jeho tvrzením ale nesouhlasí neziskové organizace a sdružení. Tvrdí, že nový zákon zkomplikuje už tak zdlouhavý a nepříjemný proces, který musí cizinci žijící v Česku, pravidelně podstupovat.
Pravidelná osobní účast na úřadech se nelíbí ani některým nadnárodním firmám, které se obávají, že jejich zahraniční vrcholoví manažeři nebudou mít čas ani chuť trávit v řadách s žádostmi desítky hodin. Úředníci navíc často nemluví anglicky a cizinci spolu proto musí mít opět zprostředkovatele nebo tlumočníka, což zprostředkovatelství nevymýtí, ale naopak zvýší jeho cenu.
„Cizinec tedy bude nucen alespoň jednou přijít na úřad, když bude podávat žádost. A od května až bude zavedená povinnost biometrických údajů do průkazu, tak tam zřejmě bude muset chodit až třikrát. To nám také přijde absurdní, že tímto způsobem se bojuje proti tichým zprostředkovatelským agenturám,“ vysvětluje Eva Dohnalová ze sdružení Berkat.
Další ‘sporné‘ části novely
Novela ale podle některých pozorovatelů přináší další sporné části. Prodloužení detence cizinců před vyhoštěním. Cizinci budou nově zadržování v detekčních zařízeních - až o rok déle než tomu bylo v minulosti. V detenčním zařízení je přitom cizinec držen v uzavřeném komplexu s přísným denním řádem, bez možnosti vycházek.
Dalším sporným bodem novelizace zákona je pak zdravotní pojištění, které je podle Dohnalové velmi neférově nastavené. „V podstatě pouze cizinci, kteří jsou tady zaměstnaní mají přístup do veřejného zdravotního pojištění. Ale jejich děti a další rodinní příslušníci, studenti či podnikatelé si musí platit komerční pojištění,“ přiblížila.
Zatím to podle ní bylo tak, že si cizinec mohl vybrat mezi základním a komplexním pojištěním. „A v novele je, že ti, co si tady budou prodlužovat pobyt, už si budou muset zaplatit komplexní. To je prostě jako lobby,“ dodala Dohnalová s tím, že zdravotní pojišťovny na cizincích ve většině případů prostě vydělávají.
Další komplikace pro cizince způsobí povinnost biometrických pasů nebo zvyšování správních poplatků až o čtyřnásobek. Některé hlasy proto tvrdí, že změna cizineckého zákona může ve finále vypudit z České republiky více než sto tisíc lidí. Bez ohledu na to, půjde-li o takzvané pracovní migranty z Východu nebo vrcholové manažery ze Západu.
