Ďáblova věž odpradávna jitří lidskou představivost
Amerika má mnoho míst, kde návštěvníkům přírodní scenérie doslova bere dech. Jedním z míst, která na mne v uplynulém roce zapůsobila asi nejvíc, je skalní útvar ve státě Wyoming známý jako Ďáblova věž. Vystupuje jakoby znenadání nad okolí do výše skoro 400 metrů a není proto divu, že byl odedávna uctíván indiány a inspiroval jejich legendy.
Pamatujete si film Blízká setkání třetího druhu režiséra Stevena Spielberga? Jestli ano, mohla by se vám scenérie, kterou teď popíšu, vybavit se vší parádou. Nad zákrutem řeky Belle Fourche v severovýchodním Wyomingu se k nebi tyčí obrovská skála. Jako neskutečná, skoro souměrná homole s ostře useknutým vrcholkem. Působí tak trochu jako gigantický pařez.
Právě ona se ve Spielbergově snímku stala místem setkání pozemské a vesmírné civilizace. Podobně jako inspirovala filmaře v sedmdesátých letech, jitřila odedávna představivost indiánských kmenů. V prvních bílých obyvatelích zdejšího kraje vzbuzovala podle všeho bázeň, proto jí dali název s negativním významem – Ďáblova věž.
Její skutečný geologický původ není dodnes definitivně objasněný. „Geologové se o tom ještě pořád přou. Víme, že celý útvar vychladl hluboko pod povrchem. To se pozná z typu skály, která ho tvoří,“ vysvětluje mi Hugh Crawford ze zdejšího národního parku.
„Podle nejobecněji rozšířené teorie byla hornina vytlačována geologickými silami směrem na povrch, ale narazila na jinou, tvrdší horninu. Pod ní vychladla a ztvrdla. Za další milióny let podlehla horní vrstva erozi a zmizela. Kamenná věž, která se pod ní vytvořila, zůstala a dostala se tak na povrch,“ popisuje.
Ovšem ne všichni geologové s takovým výkladem souhlasí. „Byl tady loni jeden geofyzik z České republiky, který se snaží dokázat, že je tato teorie mylná. Křestním jménem se jmenuje Prokop, je z Geofyzikálního ústavu v Praze a má za to, že je Ďáblova věž pozůstatkem erupce na povrchu,“ dozvídám se od strážce parku.
Jak jsem zjistil, oním mladým českým geofyzikem je Prokop Závada, který na projektu pracoval spolu s kolegou Petrem Dědečkem. Při objasňování původu skály se mimochodem nechali inspirovat kopcem Bořeň u Bíliny a výsledky prezentovali v odborné literatuře.
Odborné debaty však nechám raději odborníkům. Jako laika mě fascinují spíš původní indiánské legendy o vzniku Ďáblovy věže. „Všechny indiánské kmeny v téhle oblasti mají vlastní legendy a obvykle se v nich vyskytuje medvěd,“ říká Hugh Crawford a připojuje na ukázku jednu z nich, která se tradovala v indiánském kmeni Kiowa.
Podle této legendy sbíralo sedm malých indiánských sester a jejich mladší bratříček lesní plody. Babička je varovala, že nemají některé trhat, protože by tím na sebe přivolali trest zlých duchů. Hošík ovšem utrhl zakázané ovoce, proměnil se v obřího medvěda a začal dívky pronásledovat. Vyděšená indiánská děvčátka v zoufalství vyskočila na vysoký pařez, modlila se a volala o pomoc. A Velký duch se nad nimi smiloval.
„Pařez vyrostl k nebesům a proměnil se v obří skálu dnes nazývanou Ďáblova věž. Obří medvěd se na ni snažil vyšplhat, a tak na ní vznikly zářezy, které jsou viditelné dodnes. Velký duch vzal všech sedm sestřiček na nebe a ony se staly sedmi jasnými hvězdami, které tvoří souhvězdí Velký vůz,“ vypráví Hugh Crawford.
Jiné indiánské legendy se zmiňují o souhvězdí Plejády a liší se i v příbězích, které vyprávějí o vzniku Ďáblovy věže. To ovšem není podstatné. Všechny totiž vypovídají o tom, že tahle neuvěřitelná skála dokázala inspirovat lidi bez ohledu na jejich rasu, jazyk nebo zemi původu. A věřte mi, fascinuje návštěvníky dodnes.
Diskuze o vzniku Ďáblovy věže se vede už od konce 19. století, říká v rozhovoru pro Zápisník zahraničních zpravodajů geolog Prokop Závada z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze. Geologové, kteří se domnívali, že skála má svůj původ pod zemským povrchem, podle něj nedocenili geologický význam některých hornin, které se vyskytují v okolí. Teorii, kterou čeští vědci zastávají, inspiroval výzkum v Českém středohoří, kde se nachází česká „Ďáblova hora“ – Bořeň u Bíliny. V čem spočívá revoluční hypotéza českých geologů a geofyziků, se dozvíte ze záznamu celého rozhovoru.
