Klony útočí

Starostlivá máma pečlivě vybere nejlepší list a naklade na něj vajíčka. Doufá, že její potomci najdou na rostlině prostřený stůl a zdárně završí svůj vývoj. Netrvá dlouho a kapusta má dalšího hmyzího návštěvníka. Ten patří mezi blanokřídlé poskočilky. Musíme si dát velký pozor, abychom přílet poskočilky vůbec zaznamenali. Patří k druhu Copidisoma floridanum a měří na délku pouhý milimetr. Také v tomto případě přistála na listu oplozená samička a také ona je rozhodnuta naklást zde vajíčka. Jejím cílem není list, ale vajíčko můry. Potomci poskočilky se budou vyvíjet v těle housenky, která jim poslouží jako živá zásobárna potravy.

Obě vajíčka se začnou vyvíjet v zárodky. Embryo poskočilky čeká v téhle etapě vývoje náročná mise. Musí se dostat do srdce embrya svého hostitele, ale nesmí přitom embryo poškodit. Zárodek poskočilky se chová bezmála jako zdvořilá návštěva. Projde embryem můry zcela čistě a nezanechá za sebou nejmenší stopu. Naopak, z vlastních buněk vybuduje zárodku můry ochranný obal. Je těžké připisovat embryu poskočilky nějaké ušlechtilé úmysly. Čím lépe je chráněn jeho hostitel, tím lépe se povede i jemu samotnému. Zárodek můry hraje roli hostitele rovněž na jedničku. Dovolí parazitovi, aby navzájem propojil jejich buňky. Embryo poskočilky tak má dokonalý přehled o tom, co se v embryu hostitele děje, do jaké vývojové etapy vstoupil a jak se mu daří.

Parazit může na všechny změny reagovat koordinací vlastního vývoje. Velmi důkladné propojení obou organismů dovoluje dokonce přímou výměnu látek mezi jejich buňkami. Poskočilka tak čerpá živiny od hostitele a na oplátku zásobuje jeho buňky maskovacími signálními molekulami. Zárodek můry díky tomu vnímá parazita jako nedílnou součást svého těla.

Mohlo by se zdát, že housenka se s přítomností jediného embrya poskočilky snadno vyrovná. Jenže parazit má připraven děsivý úskok. Jeho embryo se začne jako o překot dělit. V procesu, který biologové označují jako polyembryonii, vzniká zástup klonů původního zárodku poskočilky. V housence se tak může naklonovat armáda dvou tisíc poskočilek.

I když jsou klony larev poskočilky geneticky totožné, liší se nejen vzhledem, ale i tělesnými funkcemi. Podobně jako mravenci různých kast v jedné mravenčí kolonii. Převažují takzvané reprodukční larvy. V housence jich může být najednou i tisíc. Sají hostitelovy tělesné tekutiny, rostou a nakonec vylezou z housenčina těla a promění se na dospělou poskočilku.
Druhý typ larev poskočilky je označován jako „raný“. Vyvíjejí se rychleji než reprodukční larvy a objevují se proto v housence dříve. Ve srovnání s reprodukčními larvami mají mnohem tenčí tělíčko a jsou vybaveny většími kusadly. V jejich útrobách se vůbec nezakládají pohlavní žlázy. Bylo by to zbytečné. Jsou to dětští vojáci, kterým nebude dopřáno dospět. Housenka může být napadena i jiným cizopasníkem. Rané larvy mají za úkol tyto cizopasníky najít a zlikvidovat. Doslova „čistí terén“ pro reprodukční larvy. Pokud rané larvy narazí cizí vetřelce, je to signál, aby se jejich řady ještě rozšířily. Z klonovaných zárodků vznikají další rané larvy. Boj uvnitř housenky vypukne, i když do ní nakladly vajíčko dvě různé samice jednoho druhu poskočilky. Pak se rozpoutá něco, co bychom mohli nejspíš označit za občanskou válku.

Rané larvy napadají reprodukční larvy z konkurenčního potomstva. Jsou to sice příslušníci stejného druhu, ale neváže je navzájem stejně těsná příbuzenská vazba jako rané a reprodukční larvy zplozené stejnou samičkou. Pro příslušníky vlastního klonu provedou rané larvy při střetu s cizím klonem poskočilek stejnou „vyčišťovací operaci“ jako v případě, že narazí na parazity cizího živočišného druhu.

Nezdá se, že by se válka klonů mohla ještě více vyhrotit. Ale opak je pravdou. Pravý masakr nastává, když se v jedné housence sejdou klony s odlišným pohlavím. Rané larvy samičího klonu vraždí v jakési hmyzí verzi dívčí války všechny příslušníky samčího klonu, na které narazí. I to má svůj důvod. Samci mohou oplodnit celou řadu samic. Stačí, když jich v housence dospěje jen pár. Zbývající samci by jen ujídali z živé housenčí konzervy.
Samčí klony jsou pacifisté. Pokud se v jedné housence sejdou dva klony larev samčího pohlaví, žijí poklidně vedle sebe a nikdy si neublíží.

Na rozdělení příslušníků jednoho druhu na kasty s různou tělesnou stavbou a různými životními osudy jsme zvyklí u dospělých příslušníků společenského hmyzu. Například u včelích dělnic a matek. Jak je vidět na příkladu poskočilek, můžou si různé kasty pomáhat už v larválním stádiu vývoje.