Co prozradila DNA o domestikaci koně
Kůň změnil historii lidstva jako málokteré zvíře. Přesto je proces jeho zdomácnění zahalen tajemstvím, které nyní poodhalili genetici.
Kůň byl po tisíciletí klíčem k vojenským úspěchům a sloužil mnoha civilizacím jako základní dopravní prostředek. Zdomácnění tohoto zvířete však obestírá nejedna záhada. Z kosterních ostatků často nelze odlišit koně divoké od koní domestikovaných. Proto se do bádání zapojili molekulární genetici a snaží se vyčíst historii koňské domestikace z dědičné informace pravěkých koní i z DNA zástupců dnešních koňských plemen. Tyto analýzy však postavily vědce před další záhadu. Zatímco po otcovské linii jsou dnešní koně prakticky „jednobarevní“, po mateřské linii jsou geneticky neuvěřitelně „pestří“. Jak koně k takové různorodosti dědičné informace přišli?
Mezinárodní tým genetiků vedený Melanií Pruvostovou z Německého archeologického institutu a Arnem Ludwigem z Leibnitzova institutu pro přírodní výzkum v Berlíně analyzoval 207 vzorků DNA z koňských kostí, jež pocházely až z období od středověku až po pozdní pleistocén. K tomu provedli genetici rozbory DNA 1754 současných koní.
Analýzy odhalily, že v pozdním pleistocénu tvořili divocí koně jedinou velkou populaci, jejíž areál sahal od Aljašky a východní Sibiře až po Pyreneje. Na počátku holocénu se tato velká populace rozpadla. Koně žili jen v oblastech, kde se ještě udržely stepi. Tak došlo k rozrůznění jednotlivých populací divokých koní. Z těch pak pocházela zvířata využitá při domestikaci koně v době železné. Především divoké klisny byly odchytávány v nejrůznějších místech Evropy a Asie. Nejvíce jich však pocházelo z východní Evropy a Sibiře. U původní populace pleistocénních divokých koní našli vědci celkem 87 různých genetických typů. Z nich se v dnešních plemenech udrželo 56 typů. Různorodost dědičné informace předávané klisnami zjevně není výsledkem šlechtění, ale odráží genetickou pestrost původních populací divokých koní.
Pokud jde o hřebce, tam byla situace dramaticky odlišná. Hřebci byli do chovu získáni jen v malém počtu a zřejmě jen z jedné nebo dvou populací divokých východoasijských koní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.