Budou vlci navštěvovat „protiskopovou“ léčebnu?

Rozvoj chovu dobytka v druhé polovině 19. století vytlačil z krajiny zvěř, kterou se vlci živili. Šelmy si proto začaly hledat kořist na pastvinách mezi ovcemi a skotem. Rančeři nesli tuhle změnu vlčího jídelníčku velmi nelibě a vyhlásili vlkům válku. Na pozadí tohoto bezohledného tažení proti mexickému podruhu vlka se odehrává například i slavná povídka Ernesta Thompsona Setona „Lobo – král Currumpaw“. Příběh vůdce obávané vlčí smečky, který unikal všem loveckým nástrahám, vychází ze skutečných událostí z roku 1893. Život vlka s pověstí nesmrtelného démona skončil poté, co jej lovci nalákali na pach těla jeho zabité družky.

Po desetiletích vybíjení zbylo z kdysi početné populace mexického vlka posledních „sedm statečných“. Podařil se s nimi stejný zázrak jako s bizonem nebo kondorem kalifornským. Poslední volně žijící jedince ochránci přírody odchytili a pokusili se je rozmnožit v zajetí. Neobešlo se to bez potíží. Například v roce 1997 se ukázalo, že jedna smečka vlků určená pro vypuštění do volné přírody je ve skutečnosti tvořena kříženci vlků s domácími psy. Všechna zvířata musela být utracena. Dnes čítá populace mexického vlka asi dvě stovky zvířat chovaných v zajetí. Od roku 1998 k nim přibývají i zvířata vypuštěná do volné přírody.

Dnes žijí na pomezí amerických států Arizona a Nové Mexiko volně necelé čtyři desítky vlků, kteří jsou pod trvalým dohledem pracovníků státní ochrany přírody. Strážci musí odchytit každého vlka, který byl usvědčen ze zabití domácích zvířat, a vrátit jej do zoologické zahrady. Každý vlk, který zmizí z přírody, pak ale v málo početné volně žijící populaci citelně chybí. Bohužel, to zdaleka není to nejhorší, co se může mexickým vlkům přihodit. Chovatelé dobytka jim neodpustí jedinou zadávenou ovci. Na arizonsko-novomexické pomezí se vrací „vlčí válka“, jaké padl za oběť slavný Lobo král Currumpaw. Od roku 1998 bylo ilegálně uloveno nejméně 31 mexických vlků. Jen za posledního půl roku byli nalezeni na území Arizony čtyři mrtví mexičtí vlci. Tři byli zastřeleni.

Američtí vědci chtějí odzkoušet na mexických vlcích trik, kterým by je odnaučili konzumovat skopové. Postup nápadně připomíná odvykací kúru alkoholiků. Alkoholici užívají antabus a pokud se po něm napijí alkoholu, je jim hrozně zle. Alkoholik si tak vytvoří reflex, který jej od konzumace alkoholu odrazuje. Američtí vědci Lowell Nicolaus a Dan Moriarty podrobili několik vlků v zajetí protiskopové léčbě. Kusy skopového masa pomazali chemikálií, která nemá žádnou chuť ani pach a u psovitých šelem vyvolává těžkou nevolnost. Maso zabalili do ovčí kůže a nabídli je vlkům. Když vlci maso snědli, bylo jim po něm zle. Nepříjemný zážitek si spojili s pachem ovcí a skopového masa. Když pak vědci nabídli těmto zvířatům další skopové, vlci o něj nejevili nejmenší zájem. Averze jim vydržela hodně dlouho.

Ochranáři nyní vyhodnocují další testy na zvířatech chovaných v zajetí a pokud dojdou k závěru, že je kúra účinná a zároveň i bezpečná, podstoupí protiskopovou odvykací léčbu všichni volně žijící mexičtí vlci. Ti by se pak měli soustředit především na lov divokých zvířat a pastviny s dobytkem nechat na pokoji.