Samoostřící zuby ježovek
Pamatujete si na Kamenoužrouta z filmu Nekonečný příběh? Kusy skal chroustal velkými tupými zuby. Skuteční „kamenožrouti“ však mají zuby ostré jako břitva, a k jejich udržování ani nepotřebují pilník.
Ježovky (Echinoidea) často žijí na útesech, kde jsou vystaveny jak útokům predátorů, tak příbojovým vlnám. Před nenechavými predátory je chrání dlouhé ostny, kterými ježovka může výhružně mávat do všech stran. Na příboj jsou však ostny krátké a ježovka se do své skály musí doslova zakousnout a vyhloubit si důlek, do kterého by se usadila. K tomuto účelu ji příroda vybavila žvýkacím ústrojím, kterému se říká Aristotelova lucerna. Skládá se z několika dlátovitých zubů uspořádaných do kruhu a ježovkám slouží i k oškrabování povlaků řas, kterými se živí.
Hlodání kamení a odškrabávání řas z útesů je aktivita, kterou by člověku zubař rozhodně nedoporučil. Zuby ježovek ji nejen přežijí, ale dokonce se přitom vůbec neztupí. Buď tedy mají zcela unikátní vlastnosti, nebo ježovky každý večer vytáhnou pilník, kterým si zoubky přibrousí. Tajemství se teď podařilo rozluštit výzkumníkům z Wisconsinské univerzity v Madisonu, kteří zkoumali zuby ježovek Strongylocentrotus purpuratus rentgenovou mikroskopií. Klíčem k tomu, proč zuby ježovek neustále zůstávají ostré jako břitva, je jejich schopnost samoostření.
Zuby, které ježovkám neustále dorůstají, jsou vlastně jakási mozaika dvou forem krystalů uhličitanu vápenatého. Destičky a vlákna jsou uspořádané napříč a slepené super tvrdým vápenatým nanocementem. Mezi jednotlivými krystaly jsou vrstvy méně odolného organického materiálu, které představují slabé místo celé struktury. Je to podobný princip, který využíváme při odtrhávání perforovaného papíru okrajů výplatních pásek - pokud se má zub poškodit, dojde k tomu v předem určeném místě. A jakmile se tak stane a krystal se odloupne, objeví se na jeho místě zbrusu nová ostrá hrana. Ježovka tak ve své činnosti může nerušeně pokračovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
