Play čili hraj!
Do 20. února je ve Výstavní síni Mánes prodloužena interaktivní výstava Play, na níž si mohou návštěvníci vyzkoušet nekonečné možnosti fantazie a her. Pod projektem je podepsán Petr Nikl, po jehož Hnízdech her, Zahradě fantazie, Orbisu Pictus nebo Labyrintu světla už asi málokoho překvapí, že se klasický výstavní prostor naplní nevídaným ruchem a začne doslova tepat životem...
Na výstavě Play se podílí řada českých i zahraničních umělců. Vytvořili pro ni fantastická díla, stroje, nástroje či celá prostředí, které by byly bez spontánního zásahu návštěvníka jen smutnými a mrtvými exponáty. Už když vejdete do první výstavní síně, budete si připadat spíše jako na hřišti, kde si bez skrupulí hrají společně děti i dospělí. Tento prostor nazvali autoři Krystalíza - a skutečně zde přímým zásahem či pouhou přítomností každého návštěvníka krystalizuje něco velmi svobodného. Koncepcí je tu víra ve fantazii a přirozenou tvořivost. Na hromadách se po zemi povalují dřevěné, plastové či kovové stavebnice, papírové cihly, staré špulky, stovky krabiček od sirek a v prostoru z nich vznikají kolektivní nástěnné obrazy nebo celé sochy.
Na smysly zde útočí také obdivuhodné audio-interaktivní exponáty. Například Jiří Konvrzek je autorem Varhanního bicyklu, který hraje podle toho, jakou silou šlapete, anebo fantastické Zvonice, na níž se dá hrát pomocí zvonu na odpady. Veronika Richterová sestrojila celý Petorchestr - pavilonek nebo spíš prales, tvořený stovkami zavěšených pet lahví, do něhož když vstoupíte, tak zahýří plastovými tóny i barvami! Následuje řada ozvučných nástrojů, obrovské a rozmanité xylofony, sestavené v podstatě z odpadu, tubusy, thereminy a jiné nástroje.
Atmosféra Krystalízy záměrně připomíná filmy Karla Zemana. Do vzduchu je odkudsi vystřelován bílý prach pomocí Kroužkového kanónu Ondřeje Janouška a prostor prosvětluje i jeho vířivkový Maják. Celý mumraj v této krajině můžete sledovat z kouzelného křesla pomocí kamer umístěných nad expozicí, rovněž také ale na webu on-line. Dění lze nahlížet i periskopy, překlápějícími perspektivu. Ztratit se můžete v Bludišti světel, poetikou dětské duše vás překvapí interaktivní Relikviář Ondřeje Smeykala, v němž se zázračné maličkosti dostávají na výsluní pozornosti. Švýcar Andreas Schenk přispěl na výstavu počítačovým Manipulátorem budoucnosti. Computer z dřevních časů vám položí několik otázek ohledně vašeho největšího přání, dostanete osobní číslo a po skončení návštěvy výstavy se dozvíte, zda může být vaše žádost, s ohledem na přání ostatních návštěvníků, vyplněna.
Druhá část výstavy, nazvaná Spodní proud, je umístěna o patro níž a sestupuje se do ní obřím tunelem z papírových krabic. Rázem se ocitáte v komorním galerijním prostředí, kde jsou umístěna díla, která by svou jemností v ruchu horního patra zapadla nebo nevyzněla. Nejvíce pozornosti budí Čeřička zx - okouzlující hapticko-elektronický hudební nástroj, rozehrávaný pohybem vodní hladiny autorů Jana Turzy a Mateje Gyárfáše. Tajemství Barevných stínů prozrazuje Švýcarka Ueli Seiler-Hugova a do světa Sněhové královny uvede návštěvníky prostorná instalace Maji Dvořákové.
Petru Niklovi se opět podařilo vytvořit mezigenerační výstavu, na níž děti budou objevovat a dospělí se s nemenší chutí mohou vracet do časů, na které již možná zapomněli. Na výstavě Play se dají bez nadsázky strávit celé hodiny. A nelze opomenout ani doprovodný program.
Play
4. 11. 2010 - 20. 2. 2011
Výstavní síň Mánes
Masarykovo nábřeží 250
110 00 Praha 1
Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 19 hodin.