Mezinárodní sčítání vodních ptáků
Ve dnech 15. a 16. ledna proběhl už 46. ročník Mezinárodního sčítání vodních ptáků. Hlavním cílem tohoto sčítání, patřícího k celosvětově nejrozsáhlejším monitorovacím zoologickým projektům, je zjišťování početnosti vodních ptáků a jejich změn.
Mezinárodní sčítání vodních ptáků přináší zajímavé poznatky mimo jiné i o reakcích vodních ptáků na variabilní meteorologické podmínky různých zimních sezón. Dosavadní analýzy trendů početnosti jednotlivých druhů analýzy ukázaly, že téměř 60 % zimujících druhů vodních a mokřadních ptáků u nás přibývá. O přiblížení celé akce jsme požádali doktorku Zuzana Musilovou, koordinátorku Mezinárodního sčítání vodních ptáků v České republice.
Mezinárodní sčítání vodního ptactva je vlastně monitorovací program, jeden z nejstarších u nás i ve světě. Probíhá tedy celosvětově, koordinuje ho centrála v Holandsku. U nás ta akce začala fungovat v únoru v roce 1965 a už od ledna následujícího roku se začalo provádět mezinárodní sčítání vodních ptáků.
V rámci programu se zjišťuje početnost jednotlivých druhů, změny početnosti, zda počty stoupají, klesají či zda jsou stabilní, a také pomáhá k vytipování významných lokalit pro vodní ptáky.
Zjišťují se změny početnosti jednotlivých populací ptáků. O čem mohou vypovídat, jaký smysl monitorování má?
Zhodnotili jsme trendy ve změnách početnosti od roku 1966 až do loňského ledna a zjistili jsme, že u většiny druhů, které u nás zimují, počty narůstají. Příkladem jsou kormorán velký, kachna divoká, kopřivka obecná, oba dva druhy volavek. Pouze u pěti druhů byl zjištěn pokles početnosti, to je potápka malá a potápka roháč, dále racek chechtavý, jehož početnost klesá v rámci celé Evropy, nebo čírka obecná, což je druh, který ale jinde v Evropě početně spíše narůstá.
Co může tyto poklesy způsobovat?
Změny mohou ovlivnit jednak meteorologické podmínky v dané zemi, to znamená, že dochází k odlivu ptáků buďto ze severněji položených zimovišť, příkladem je morčák velký nebo hohol, nebo naopak v mírnějších zimách přesun ptáků jižnějších, což může být například kopřivka a některé druhy racků. Anebo jsou druhy ovlivněny dalšími vlivy, třeba nedostatkem potravních zdrojů, působením člověka, nedostatkem vhodných hnízdišť, v takovém případě tedy početnost u nás souvisí i s hnízdící populací daného druhu v Evropě.
Letošní sčítání ptáků probíhalo v polovině ledna. Asi je to ještě předčasné, ale přece jen, dají se už nyní ze sčítání odvodit první závěry?
Předpokládali jsme, že některé druhy se budou se přesouvat na sever, třeba druhy lovící spíše bentos, jakou jsou potápivé druhy kachen, výsledkem jsou potom nižší počty těchto druhů u nás. Příkladem je polák chocholačka, polák velký, již zmíněný morčák velký. Při zvýšené hladině vody, která teď nastává, je voda kalnější a tyto druhy nejsou schopny účinně lovit. Také dochází k uchylování ptáků do tišin, klidnějších zákoutí, pravděpodobně nedojde k přesunu některých druhů na rybníky, protože ty ještě nerozmrzly.
Jak letošní akce vypadala a na kolika lokalitách se konala?
Zatím výsledky shromažďujeme, bude se jednat zhruba o 600 lokalit po celé republice a týká se to tekoucích vod, přehrad i rybníků a průmyslových nádrží. První solidnější výsledky budou známy někdy během února.
