Dobře utajený vlk
Šakalové z Egypta jsou ve skutečnosti vlci jako z pohádky o Červené Karkulce. Správnost podezření dlouhého více než 130 let potvrdila genetická studie.
Egyptší šakalové (Canis aureus lupaster) jsou v zoologických systémech tvrdošíjně uváděni jako poddruh šakala obecného (Canis aureus), který obývá velké části Afriky, Asie a zasahuje i do jižní Evropy. A to navzdory tomu, že už v roce 1880 slavný evoluční biolog Thomas Huxley upozornil na to, že šakalové z Egypta se nápadně podobají šedým vlkům (Canis lupus). Ke stejnému závěru dospěli ve 20. století vědci, kteří studovali lebky šakalů a vlků. Důkaz, na základě kterého snad budou egyptští šakalové překlasifikování, však přinesla až nová studie biologů z Oxfordské univerzity, Univerzity v Oslu a Univerzity v Addis Abeba.
Výsledky analýzy mitochondriální DNA totiž ukazují, že egyptský šakal žádný šakal není a jednoznačně jej řadí do jedné skupiny s holarktickými, indickými (Canis lupus pallipes) a mongolskými (Canis lupus chanco) vlky. Podle autorů článku v PLoS ONE si indičtí a mongolští vlci zaslouží spíš status samostatných druhů než poddruhů vlka obecného. Falešní egyptští „šakalové“ pak spolu s nimi reprezentují velmi starou vývojovou linii, která kolonizovala Afriku asi před 3 miliony let – tedy ještě předtím, než se vlci rozšířili po severní polokouli.
V současnosti jsou egyptští vlci jedinými africkými zástupci vlků. Jejich výskyt se však neomezuje pouze na Egypt – vědci je ke svému překvapení našli také ve dvou lokalitách 2500 km vzdáleného pohoří Etiopie. Tady vlci žijí nejen po boku skutečných šakalů, ale také další psovité šelmy – ohrožených vlčků etiopských (Canis simensis). Samotní šakalové se zatím těšili pověsti zvířat, která ochranu nevyžadují. Objev, že jeden z jejich poddruhů je ve skutečnosti kryptickým druhem vlka, však situaci dramaticky mění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
