Návrat vody do krajiny
Kdy nás přestanou ohrožovat povodně? Na téma revitalizace vodních toků hovořil Miroslav Ponomarev s ochranářem Davidem Čípem z jaroměřské organizace ČSOP.
Revitalizace se většinou dělají ve volné krajině, kde není zástavba, kde nehrozí velké ekonomické ztráty. Například v západní Evropě jsou v tomto ohledu mnohem dál než my, kromě toho, že se do revitalizací pouštějí ve volné krajině s velkou vervou, začínají dokonce provádět revitalizace i přímo ve městech.
U nás by to zatím bylo něco nevídaného, naše společnost k takovému rozhodnutí zatím nedospěla. Ale oni opravdu uvolňují řeky z různých betonových a kamenných zdí, přeměňují kanály a dnes už spíše hluboké dopravní tepny než řeky a dělají z nich krásné, dalo by se někdy říci i divočící toky, v nichž je spousta štěrkových náplavů. Pak zkrátka řeka vypadá tak, jak vypadala v minulosti a jak už ji mladší generace nepamatuje a nezná. Dnes často mladí lidé vůbec netuší, že řeka může vypadat jinak.
Důležité je opětovné zavodňování míst zničených odvodňováním.
Na jaře, když je hodně vláhy, by měla tato místa vodu zadržovat, a naopak po létě zpátky uvolňovat do krajiny. Takovým krásným příkladem z praxe je vznikající ornitologický park Josefovské louky, který je právě zaměřen na budování mokřadů a který tu funkci bude splňovat asi jako jeden z nejlepších projektů v rámci republiky.
Objevují se také protierozní zasakovací pásy.
Což v podstatě není nic nového pod sluncem. Jedná se o opětovný návrat mezí do naší krajiny, byť tyto meze mají trochu jiný záměr, než měly v minulosti, tj. když ohraničovaly pozemky jednotlivých vlastníků. Dnes jsou meze konstruovány tak, aby co nejvíce zadržely vodu a znemožňovaly na velkých polních lánech vodní erozi a vůbec ztrátu vody z krajiny.
Pomoci při revitalizaci krajiny mohou také majitelé domů
Všichni jsme si zvykli vodu co nejvíce odhánět od našich domů, odvodňovat domy pochopitelně tak, aby zdivo nevlhlo. To je samozřejmě správně, neříkám, že si musíme pouštět vodu přímo do základů. Ale na druhou stranu, někdy se to přehání a voda se odvádí rovnou do kanalizace, ačkoliv by mohla klidně zasakovat na místech, kde ničemu nevadí a kde se na kvalitě našeho bydlení nijak neprojeví. Existují například vhodnější způsoby zpevňování ploch, třeba tam, kde jezdíme autem, nebo kde se často pohybujeme. Tam nemusí být položen asfalt nebo beton, ale jiné materiály, které jsou k zasakování vody daleko příznivější, ať už se jedná o různé štěrky, nebo o speciální prefabrikáty, které zajišťují to, že zpevněná plocha je propustná pro dešťovou vodu.
