Těžba uhlí v Beskydech by měla vážné negativní důsledky

Ve Frenštátu pod Radhoštěm mají lidé z těžby strach. Bojí se o své životní prostředí i sesuvů půdy.

„Byly by tu tak obrovské sesuvy, ještě větší než na Karvinsku,“ obává se jeden z místních obyvatel, který dříve pracoval jako horník.

Právě poklesy terénu, důlní otřesy a sesuvy půdy by kvůli těžbě uhlí ohrožovaly okolí Beskyd. Ukázal to výzkum, který vede přední český geomorfolog Jaromír Demek. Podle výsledků je celá beskydská oblast velmi nestabilní.

„Jakýmkoliv zásahem by se daly do pohybu obrovské masy hornin. Zjistilo se také, že v současné době neexistuje žádná technologie, která by tomu mohla zabránit,“ shrnuje předseda občanského sdružení Naše Beskydy Stanislav Uruba.

Studii ze svých rozpočtů platí Frenštát pod Radhoštěm a sousední obec Trojanovice. Těžba by ohrozila i zdejší firmy a vážné dopady by měla na zaměstnanost.

„Největší podniky, které tady zaměstnávají přes 3 tisíce lidí, potřebují mít prostředí bez prašnosti, bez otřesů. Podniky by hledaly lokality pro svou činnost někde jinde,“ obává se starostka Frenštátu Zdeňka Leščišinová

Společnost OKD představila podnikatelský záměr těžby černého uhlí v roce 1997. Podle něj by v Beskydech mohla vytěžit na tři sta milionů tun uhlí. Důsledky těžby není možné v tuto chvíli předpovídat.

„Není nám úplně jasné, jak může někdo udělat studii dopadů těžby na životní prostředí, když ještě vůbec není jasné, jak by případná těžba probíhala,“ diví se mluvčího OKD Vladislav Sobol.

Sdružení Naše Beskydy usilují o to, aby byly zachovány současné limity těžby. Výsledky výzkumu zástupci předloží 7. února ministrovi průmyslu a obchodu Martinu Kocourkovi.