Co všechno „dali“ Evropané indiánům?

28. leden 2011

Střet původních obyvatel Ameriky s bílými přistěhovalci si obvykle představujeme jako dlouhou sérii ozbrojených konfliktů, válek a genocidy. Evropané však měnili život indiánů i mnohem skrytějším způsobem.

Indiáni severovýchodu měli to pochybné štěstí, že se střetli s evropskými přistěhovalci jako první. Do skupiny severovýchodních indiánů řadí etnologové především algonkinské a severoirokézské kmeny. Původní oblasti jejich výskytu se rozkládaly na jih od pásma lesů, jež se táhlo z Aljašky až po jižní Kanadu. Na západě tvořilo hranici pro rozšíření severovýchodních indiánů rozmezí mezi prériemi a lesy v podhůří Skalistých hor. Na jihu sahala hranice severovýchodních kmenů až k dnešnímu státu Severní Karolina. Na tomto rozsáhlém území žilo před příchodem Evropanů pestré společenství indiánských kmenů, z nichž nejvýznamnější tvořily volný svazek tzv. Irokézské ligy.

Některé kmeny žily z lovu a sběru, jiné provozovaly i jednoduché zemědělství. Invaze osídlenců ze Starého světa jim všem obrátila životy naruby. Archeologické nálezy jasně dokazují, že po příchodu bělochů se indiánům začaly kazit zuby. Zjevně to byl následek razantní změny jídelníčku. Jakmile se indiáni „civilizovali“, přestali konzumovat převážně masitou stravu. Místo toho začaly v jejich potravě dominovat cukry rostlinného původu. Ruku v ruce se zubním kazem postupovala indiánskými populacemi i obezita a s ní související zdravotní komplikace včetně cukrovky druhého typu a kardiovaskulárních onemocnění. Šířila se i křivice a tuberkulóza.

Ostatky indiánských mužů nesou četné stopy po zraněních utrpěných v boji s bělochy. O těžkých časech však vypovídají i kostry indiánských žen. Jejich společenské postavení se prudce zhoršilo. Mnohé utrpěly opakovaná zranění způsobená týráním a byly podvyživené. Mezi ženami se také šířily pohlavní choroby.

Rychlé zmenšování indiánské populace bylo výsledkem šíření chorob, bojových střetů, špatné výživy i celkového poklesu plodnosti.

Indiánská společenstva prošla i hlubokými sociálními změnami. Vymřely celé kmeny a s nimi upadl do zapomnění i jejich jazyk, mluvená tradice, kultura a náboženství. V mnohých kmenech zavládla bída, protože příchod bělochů a rozšíření zemědělství zničil ekosystémy, s nimiž stál a padal lovecko-sběračský způsob života. Například prérijní indiáni silně utrpěli vybíjením bizonů. Jen zcela výjimečně se některé skupiny severovýchodních indiánů dokázaly změně rychle přizpůsobit a dosáhnout i určité míry ekonomické prosperity.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 28. 1. 2011.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.