Slunění jako strategie přežití
Vyhřívat se na sluníčku při teplotě kolem nuly není pro kozorožce ani tak příjemný požitek, jako důležitá strategie přežití zimy.
Zvířata žijící v horách čelí jednomu velkému problému – zimě. Potravy je málo, teploty jsou extrémně nízké a udržet se v teple vyžaduje velký přísun energie. Malí savci to řeší hibernací, ale ti velcí obvykle nemohou – už proto, že by během zimního spánku byli snadnou kořistí pro dravce. Odpověď na logickou otázku, jak tedy velcí horští savci zimu přežívají, přinesl výzkum kozorožců alpských (Capra ibex ibex).
Tým vědců z Rakouska a Švýcarska připevnil kozorožcům na těla senzory, které během dvou let zaznamenávaly srdeční frekvenci (indikátor spotřeby energie), teplotu tělesného jádra a množství pohybu. Prvním zjištěním bylo, že během zimy srdeční frekvence významně klesá. Naznačovalo to, že zvířata na nízké teploty nereagují tím, že by vytvářela více tepla, ale naopak tím, že „přiškrtí“ své energetické požadavky. Pokles srdeční frekvence byl příliš velký na to, aby se dal jednoduše vysvětlit menší aktivitou a nižší tělesnou teplotou. Naznačoval to, že kozorožci mají nějaký zvláštní mechanismus, kterým šetří energii. Vodítko přinesly záznamy o kolísání tělesné teploty v průběhu dne. Nejnižší teplotu měli kozorožci ráno při východu slunce a nejvyšší v pozdním odpoledni. Záznamy také ukázaly, že tyto fluktuace jsou v zimě dvakrát větší než v letním období.
Tyto rozdíly jsou podle vědců způsobené tím, že v zimě se kozorožci věnují oblíbené plážové aktivitě – slunění. Těsně před východem slunce opustí své noční úkryty a najdou si nejbližší místo na sluníčku. Až do doby kolem poledne, kdy jejich tělesná teplota začne stoupat, se prakticky nepohybují. Vyhřívání na sluníčku, které je samozřejmé u plazů, zatím vědci znali pouze od některých malých savců, jako jsou například damani. U tak velkých zvířat, jako jsou kozorožci, je však zatím nikdo nepozoroval. Autoři studie však předpokládají, že schopnost využívat externí zdroje tepla může být společná všem savcům. Může to být součást dědictví po plazích předcích, které savcům umožňuje šetřit energii v obdobích nedostatku potravy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
