Hry byly důležité už před 4000 let
Při pohledu na hráče, kteří nevnímají nic kromě herního plánu na stole, nemusíme pochybovat o tom, že hra je důležitou součástí jejich životů. A stejné to podle švédských archeologů bylo už před 4000 let.
Není neobvyklé, že se při archeologických vykopávkách vynoří na světlo předměty spjaté s různými hrami. Protože však neexistuje specializovaný obor archeologie, který by se hrou našich předků zabýval, jsou tyto artefakty často ignorovány nebo špatně interpretovány – kupříkladu jako symboly sociálního statusu nebo rituální předměty. Archeologové z Göteborgské univerzity, kteří na tento stav upozorňují, zkoumali vykopávky ve městě Mohendžodaro na území Pákistánu. Město lidé postavili kolem roku 2600 před naším letopočtem a bylo centrem harrapské kultury. Zbytky osídlení se dnes dají interpretovat jen obtížně – zatím se například nepodařilo najít žádné známky chrámů nebo paláců.
Švédští archeologové však přišli s překvapivým objevem. Téměř každý desátý nález z města Mohendžodaro nějak souvisí s hrou. Patří k nim například různé typy kostek a hracích známek. Pozoruhodné však je, že tyto nálezy nejsou rovnoměrně rozptýlené v ruinách města, ale vyskytují se v určitých centrech. Ty si zřejmě můžeme představit jako starověká herní doupata, ve kterých podobně jako dnes náruživí hráči trávili značnou část svého volného času.
Zdroj: University of Gothenburg
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.