Blýskající se kosmická plachetnice
Během jasných nocí krom přeletů jasnějších družic či Mezinárodní kosmické stanice máme možnost být svědky mimořádných zjasnění sluneční plachetnice NanoSail-D.
Sluneční plachetnice NanoSail-D je projektem Marshallova vesmírného letového centra na Aljašce ve spolupráci s Výzkumným střediskem Ames v Kalifornii (spadající pod NASA). Jejím hlavním úkolem je ověření samotného principu sluneční plachty a jejích schopností. Plachetnice se stala vpodstatě ze dne na den fenoménem, a to ve chvíli, kdy malá družice o rozměrech 10x10x40 cm zaslala 17. ledna 2011 na Zemi zprávu, že se odpoutává od své mateřské sondy FASTSAT. O tři dny později úspěšně napnula sluneční plachtu a experiment se tak mohl naplno rozjet.
Od Verna k cestě za Venuší
Sluneční plachetnice byly odedávna velkým snem mnoha inženýrů kosmické techniky i "strojů budoucnosti" v knihách známých autorů sci-fi (včetně nejslavnějšího z nich – Julese Verna). Motivací k jejich vývoji byla především vidina minimálních provozních nákladů, neboť pohonem těchto strojů je samotný sluneční vítr, respektive tlak slunečního záření. Uvažovalo se o nich i v souvislosti s dalekými meziplanetárními cestami kosmických lodí s lidskou posádkou. Ačkoliv na takový druh jejich uplatnění si ještě patrně několik desítek let počkáme, první jednoduché sluneční plachetnice jsou již realitou.
NanoSail-D je však až druhou funkční sluneční plachetnicí v historii. A předcházely tomu i nepovedené pokusy. O prvenství v tomto směru se pokusili například společně Američané s Rusy v červnu 2005. Sluneční plachetnice Cosmos 1, jak jí nazvali, se však kvůli selhání nosné rakety krátce po startu nikdy plného provozu nedočkala. Proto pomyslnou první příčku právem získali Japonci, kteří v květnu minulého roku úspěšně vypustili plachetnici Ikaros. Ta se hned vzápětí vydala na dlouhou cestu k Venuši, kolem které úspěšně proletěla koncem roku. O této plachetnici jsme mohli slyšet na ČRo Leonardu v pořadu Nebeský cestopis přímo od člena japonského týmu docenta Yuichi Tsudy (přepis rozhovoru).
Sledujte záblesky, koukejte po stínech
Podobně jako síť družic Iridium, které jsou známé svými záblesky na noční (i denní) obloze, se i NanoSail-D projevuje výraznými zjasněními v průběhu přeletu nad hlavami pozemských pozorovatelů. Díky ploše plachty 10 metrů čtverečních a jejímu odrazivému materiálu jsou záblesky někdy i 10krát až 100krát jasnější jak planeta Venuše. V přírodě mimo města tak mohou předměty vrhat díky zábleskům plachetnice stíny. Přesný okamžik, kdy při přeletech budou zjasnění skutečně tak výrazná, se předpovědět nedá, neboť nelze přesně vypočítat orientaci plachty vůči pozorovateli a vůči Slunci. Jediné, co lze vědět jistě, jsou časy přeletů na obloze pro jakékoliv místo na Zemi, a to například díky serveru heavens-above.com. Tam si stačí zadat svou polohu na Zemi buďto z databáze, zadáním souřadnic nebo určením místa na interaktivní google mapě a z výčtu družic si vybrat NanoSail-D. Tabulka pak informuje o jednotlivých fázích přeletů v nejbližších dnech.
Postupem času by měly být záblesky jasnější, neboť plachetnice pomalu třením o atmosféru klesá k zemskému povrchu, nejdále od něj zatím přelétá ve výšce kolem 650 km. Změní se také průběh záblesků. Orientace plachty se časem ustálí a šance na jasný záblesk bude mnohem vyšší při poloze plachetnice nízko nad obzorem. Nad pozorovatelem bude totiž plachta natočena kolmo vůči pozorovateli, kdežto u obzoru bude orientovaná plochou k němu.
A jak vlastně takový záblesk vypadá? Když budete znát polohu přeletu družice na obloze, pomalu ji v kýžených místech oblohy vyhlížejte. Jakmile se přiblíží čas předpokládaného přeletu plachetnice, měli byste v případě záblesku zpozorovat její pozvolné zjasnění. To pak dosáhne svého maxima a po několika vteřinách začne satelit pomalu slábnout. Buď světelný zdroj zmizí z oblohy úplně a bude stěží vidět i ve světelných triedrech, nebo se jeho jasnost ustálí na nějaké hodnotě, s níž jej budete pozorovat po zbytek přeletu jako normální družici.
Celosvětová soutěž
V souvislosti s těmito nebeskými představeními vyhlásila NASA společně se serverem spaceweather.com na http://nanosail.org/ celosvětovou fotografickou soutěž. Jejím cílem je co nejzajímavější zachycení plachetnice „v akci“, tedy při záblescích. Soutěž končí v dubnu či květnu vstupem NanoSail-D do zemské atmosféry, ve které vzápětí shoří a zazáří jako jasný meteor. A jaké jsou ceny? Pro první tři místa jsou nachystány poměrně tučné peněžní částky – 500, 200 a 100 amerických dolarů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
