Bohatství skryté v bylinách
Farmakologové v posledních letech volají po lepším výzkumu bylin a varují před možnými vedlejšími účinky exotických rostlin nebo netušenými efekty jejich různých kombinací. A problémem je i správné dávkování, které jde velmi špatně určovat, protože každá bylina obsahuje jiné množství účinné látky.
Jak je to s bylinami doopravdy? Kdy skutečně léčí a kdy jsou zbytečné? Na to nám odpověděl docent Lubomír Opletal z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Platí totéž, co platilo kdykoliv v historii: kterákoliv hodnota podléhá Gaussově křivce. Vpravo i vlevo jsou extrémy, potom je tu středová část, jakási „centrální pravda“.
Je několik důvodů, proč se někteří lidé drží extrémů: od nevzdělanosti po obyčejnou zatvrzelost.
Na léčivou rostlinu se v současné době musíme dívat jako na zdroj léčivých látek. Slouží nám k získání mnoha sloučenin, které mají vysokou aktivitu. Když se podíváme do historie, začátek 19. století byl obdobím intenzivního boomu, dováželi se k nám různé léčivé rostliny, které používali domorodci v koloniích. Jednalo se o období, kdy byly prvně izolovány některé alkaloidy, jako třeba morfin, emetin, strichnin. Byly to látky velmi účinné a byly využívány jako léčivo. Ale postupem doby se začala rozvíjet syntetická chemie a některé z nich se staly základem pro parciální obměny nových léčiv, která neměla tolik vedlejších účinků a byla vhodnější pro terapii. Z tohoto pohledu se dívejme na léčivou rostlinu – pro současného uživatele není vůbec rozhodující, odkud léčivá látka pochází. Zda je vyrobena synteticky, nebo zda je izolována z rostlinného zdroje či z nějaké houby; ať už nižší, nebo z houby oddělení Eumycota.
Důležité je, aby byla látka bezpečná a splňovala veškeré podmínky pro to, aby se mohla označit za léčivo.
Ovšem běžný uživatel to takhle vůbec nechápe. Pro něj je léčivá rostlina mlhavým pojmem. Setkává se s ní v supermarketech nebo v prodejnách zdravé výživy, kde si koupí určitou čajovou směs nebo jiný produkt, doma si uvaří čaj či polyká tablety a má víru, že bude uzdraven. Tahle víra se bohužel někdy nenaplní, protože všechno na světě má svoji dimenzi a své meze, které nelze překročit. Stejné je to s léčivou rostlinou. Velmi těžko můžeme předpokládat, že léčivá rostlina, tak jak ji koupíme někde v obchodě, nás může vyléčit z tak závažných chorob jako je rakovina, angina pectoris, alergická reakce apod.
V pohádkách trhá kořenářka byliny v noci za úplňku. V praxi se můžeme setkat s tím, že někdo pije odvar z bylin v přesném čase, přičemž kdyby tak učinil o deset minut dříve či později, nedosáhne optimálního účinku. Může mít doba sběru byliny a doba jejího užívání vliv na její účinnost?
Byl jsem svědkem toho, že jeden léčitel v České republice tvrdil, že určitá rostlina se musí sbírat za úplňku a musí se vydobývat ze země speciálním dřevem, které nebylo opracováno žádným kovem. To je šarlatánství, to skutečně není pravda. Léčivá rostlina je rostlina jako jakákoliv jiná, protože její léčivý účinek závisí pouze na jedné věci: na obsahu ať už primárních, ale hlavně tzv. sekundárních metabolitů, čili látek specializovaného metabolismu, které jsou nositeli toho biologického účinku.
Na druhou stranu nelze říct, že by pro sběr bylin žádná pravidla neplatila. A že by doba sbírání na léčivost rostliny vůbec vliv neměla. Například siličné rostliny se nemají sbírat, když je pošmourno a je po dešti.
V takovém případě obsah silice klesá. Siličné rostliny se sbírají tehdy, když je sucho a slunečno, nejlépe v dopoledních hodinách. Řada látek se v rostlinách uskladňuje v určitém období jejich ontogeneze. Řada alkaloidů je třeba v rostlinách přítomna v tom nejvyšším množství, například v kořenech, na podzim nebo brzy na jaře. Z toho tedy musíme vyjít a léčivou rostlinu v té době sbírat, abychom dostali kvalitní zdroj léčivých látek. Co se týká pití (řekněme čajovin, ať jsme u toho nejjednoduššího procesu), byl jsem také svědkem toho, že jedna žena dostala od léčitelky nařízeno pít odvar z určitých léčivých rostlin, protože dotyčná paní nemohla mít děti. Byla to soudkyně, nosila si v termosce ten nálev a v průběhu soudního řízení v určitou přesnou hodinu nápoj pila.
To je šarlatánství. Neexistuje žádný takový čas, který by byl vědecky vypozorován a vyzkoumán.
Je tady ovšem potřeba vzít v úvahu jednu věc, která spadá docela běžně do terapeutické praxe – jsou léčiva, která užíváme před jídlem, jiná léčiva po jídle. Stejně je to u léčivých rostlin. Pokud chcete, aby se vám zlepšilo zažívání, máte například problémy se žlučníkem, tak samozřejmě pijete nálev nebo odvar z určitých léčivých rostlin před jídlem, protože má nabudit zažívací ústrojí, zvýšit vylučování žluče a trávicích šťáv; čili tam ten časový údaj hraje určitou roli. Ale rozhodně ne v tom smyslu, že ho musíme užít přesně v 10.43 ve spojitosti s postavením planet apod.
