Proměny Krále, který létal

I přesto, že se některé z rukopisů musely vrátit do bezpečí depozitářů, můžete se s nimi seznámit poměrně detailně na stránkách katalogu, který byl k výstavě vydán. Autorům výstavy se podařilo zajistit například jediný v úplnosti dochovaný rukopis Zbraslavské kroniky, který vznikl v cisterciáckém klášteře v Sedlci u Kutné Hory; jeho dokončení je datováno k roku 1393. Na počátku husitské revoluce byl převezen s klášterní knihovnou do bezpečí Jihlavy a zde už také zůstal. Zalistujete-li katalogem, můžete se dozvědět například to, že rukopis sepsali dva písaři.

Návštěvníky výstavy mohl zaujmout také Gelnhausenův kodex obsahující sbírku privilegií, statutů a nálezů jihlavského městského a horního práva. Své jméno získal podle jednoho z autorů – významného středověkého notáře Jana z Gelnhausenu. Rukopis byl sestaven v letech 1400–1408 a kromě Jana se na něm podíleli ještě další dva písaři a dva iluminátoři. Základem je velké privilegium, které pravděpodobně v roce 1249 Jihlavě vydal Václav I. spolu se svým synem Přemyslem Otakarem. Následují další privilegia od Přemysla Otakara II., Jana Lucemburského, Karla IV. nebo od markrabat Jana Jindřicha a Jošta Lucemburského. Rukopis je bohatě iluminován a bez zajímavosti není ani to, že na začátku každého privilegia je umístěna barevná miniatura s panovníkem, který dané privilegium vydal.

V průběhu výstavy se ovšem v Ostravském muzeu nestřídaly jen rukopisy. O dalších změnách už více prozradil hlavní kurátor výstavy Král, který létal David Majer: