Nejvzácnější poklady z trezoru

26. březen 2011

Druhá trezorová místnost Ostravského muzea skrývá ty nejvzácnější poklady. Zlatem a drahokamy dokreslují dobu Jana Lucemburského i jeho potomků.

Oslňující není jen lesk zlata a drahých kamenů, ale především umělecké zpracování relikviářů, pěti korun, knižní vazby, protkávané látky i dalších šperků.

Poklady Dómské pokladnice v Cáchách
Pro výstavu Král, který létal se podařilo získat exponáty, které poprvé opustily slavnou pokladnici v Cáchách: Simeonův relikviář datovaný do druhé čtvrtiny 14. století jako doklad zlatnického umění doby Jana Lucemburského a protkávanou látku z první poloviny 14. století určenou pro ostatky sv. Karla Velikého. Zapůjčení tak vzácných exponátů nebylo vůbec snadné, jak už v rozhovoru zavzpomínal také hlavní kurátor výstavy David Majer:

Knižní vazba evangelia sv. Marka
Další exponát připomíná Karla IV., jeho otce Jana Lucemburského i s jeho prostopášným životem. Jde o reliéfně tepané pozlacené stříbrné desky zapůjčené z Tesoro di San Marco. Vzniknout měly někdy v letech 1319–1332 a nabízejí pro naše podmínky řadu zajímavých srovnání, jak opět v rozhovoru připomněl David Majer:

Budete-li hledat konkrétní příklady konzervativní školy zlatníka, který knižní vazbu vyráběl, stačí se zaměřit například na ukřižování za využití čtyř hřebů, což odpovídá konvencím umění raného středověku. U památek gotické doby bylo běžné využívání trojice hřebů. O průměrnosti zlatníka zase může vypovídat například klečící sv. Marek na přední vazbě. Řadu dalších zajímavostí už můžete najít v katalogu výstavy Král, který létal.

autor: Adriana Krobová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka