Flexibilní společnost byla motorem lidské evoluce

Lidé byli lovci a sběrači po 95 % historie svého druhu a v některých kulturách tento životní styl přetrvává dodnes. Okno do historie, které otevírají současní lovci a sběrači, využil mezinárodní tým antropologů. Vědci shromáždili informace o více než 5 000 příslušnících 32 lovecko-sběračských komunit – například labradorských Inuitů, Apačů, pygmejů Mbuti z Konga, „lesních lidí“ Vedda ze Srí Lanky nebo kmene Agta z Filipín. Výsledky studie ukázaly, že struktura těchto společenství je mezi primáty zcela jedinečná. Jejich příslušníci jsou vzájemně mnohem méně spřízněni, než se předpokládalo – bok po boku žijí nejen dospělí bratři a sestry, ale i velký počet zcela nepříbuzných jedinců.

Za svými partnery z jiných tlup také odcházejí muži i ženy, zatímco u jiných primátů se po dosažení dospělosti stěhují vždy buď jen samci, nebo jenom samice. Dá se proto říci, že společenství lovců a sběračů jsou vůči nově příchozím daleko otevřenější než například tlupy šimpanzů. Takové uspořádání mohlo podle vědců zmírňovat nevraživost mezi jednotlivými tlupami našich předků a podporovat vznik sociálních sítí. Flexibilitou tlup dávných lovců a sběračů by se pak dalo vysvětlit, proč se u člověka objevil vyšší stupeň empatie a sociálního učení než u jiných primátů.

Zdroj: ScienceDaily, Science