Britové měli silniční síť před příchodem Římanů

18. březen 2011

Představa, že teprve Římané přinesli na Britské ostrovy civilizaci a vybudovali od základu tamější silniční síť, je mylná. Britové byli zdatní stavitelé dopravních tepen dávno před příchodem legií císaře Claudia.

Nejdříve nastlali na zem vrstvu bezového chrastí a na ni nanesli vrstvu jílu. Do něj pak zasadili kamennou dlažbu tak, aby povrch byl co nejhladší. Obrubníky zabezpečené dřevěnými vzpěrami nedovolily kamenům, aby se rozestoupily, a chránily konstrukci před zborcením.

Takový byl postup při výstavbě silnice, jejíž dva úseky o celkové délce 400 metrů objevili britští archeologové v hrabství Shropshire. Pozoruhodné je stáří této dokonale zpevněné cesty. Povozy po ní jezdily už v 1. století př. n. l. Zhruba sto let před tím, než na Britské ostrovy vstoupily legie římského císaře Claudia. Vědci byli přesvědčeni, že umění stavby silnic přinesli do Británie až Římané. Shropshirská silnice je však jasným důkazem toho, že Britové měli dobrou síť silnic ještě před příchodem dobyvatelů.

Silnice byla dlouhá asi 65 kilometrů. Spojovala dvě hlavní centra kmenového státu Cornovii – hlavní město s pevností na vrchu Wrekin a pevnost Old Oswestry. Na sklonku své existence už zřejmě silnice nebyla moc využívaná. Do hloubky vyježděné koleje pocházející z konce doby železné však dokazují, že v dobách největší slávy jezdilo po této dopravní tepně mnoho těžkých vozů. Zřejmě převážely úrodu z polí.

Od 19. století se v Británii traduje názor, že barbarské kmeny žily v době železné na Britských ostrovech v poměrně primitivních podmínkách a teprve římský vpád je povznesl na vyšší civilizační úroveň. Tento náhled byl součástí koloniální politiky britského impéria. Britové tak odůvodňovali vlastní koloniální expanzi, při které se stavěli do role těch, kdo přinášejí výdobytky civilizace národům, jež „potřebují zcivilizovat“.

Zvukovou podobu této zprávy můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 18. 3. 2011 v 9:00

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.