Proč ptáci bourají

18. březen 2011

Mnoho druhů ptáků opakovaně „bourá“ do velkých objektů postavených lidmi. Ty jsou z našeho pohledu prakticky nepřehlédnutelné, ale ptáci to zřejmě vidí jinak.

Ptáci se mohou zdát trochu paradoxní. Jejich primárním smyslem je zrak a kupříkladu poštolka bezpečně zpozoruje maličkého hraboše z výšky desítek metrů. Ta samá poštolka ovšem může nabourat do výškové budovy, ramen větrné elektrárny nebo telegrafního sloupu – tedy objektů, které se z našeho pohledu prostě nedají přehlédnout. Problém s vysokou úmrtností ptáků vyvolanou srážkami s lidskými stavbami připoutal pozornost zoologů i ochranářů, protože se týká i mnohých vzácných a ohrožených druhů. Odhaduje se například, že v posledních 16 letech v Evropě tímto způsobem každoročně zahyne 25 % mláďat a 6 % dospělých jedinců čápů bílých (Ciconia ciconia).

Profesor Graham Martin z Birminghamské univerzity říká, že problém je právě v lidském pohledu na překážky, které se ptákům mohou připlést do cesty. Jeho studie odhalila jemnou síť vztahů mezi kapacitou ptačího zraku, zpracováním vizuálních informací v mozku a chováním ptáka, který letí v otevřeném prostoru. Během letu například většina ptáků sklání hlavu dolů nebo ji natáčí do stran, což vede k tomu, že ve směru letu jsou dočasně prakticky slepí. Profesor Martin také upozorňuje, že oči mnoha ptáků jsou „vyladěny“ k tomu, aby vnímaly pohyb víc než prostorové detaily. A konečně, ptáci mají omezený rozsah letových rychlostí – pro některé druhy je prakticky nemožné letět pomalu. V podmínkách se sníženou viditelností je pak pro ně logicky velmi obtížné správně a hlavně včas vyhodnotit vizuální informaci a vyhnout se například budově, která se náhle vynoří před nimi.

Logo

Výsledky studie mohou nejen objasnit, proč někteří ptáci do lidských staveb narážejí častěji než jiní, ale také ukazují na nové směry prevence těchto kolizí. Pokud například víme, že letící ptáci se častěji dívají dolů a do stran než dopředu, můžeme z toho odvodit, že umístění varovného signálu přímo na překážce není nejvhodnější.

IBIS

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.