Jak světlo působí na hubnutí
10. březen 2011
MUDr. Kateřina Cajthamlová o účincích světla na zdraví, existuje světelná dieta?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takové světlo může být i zázrak. O světlu si budeme povídat v našem seriálu Hubněte zdravě, ale nejprve bych chtěl přivítat pravidelného hosta u nás na Regionu, paní doktorku Kateřinu Cajthamlovou.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den, Patriku, dneska jsem si tedy dali velikánský úkol. Světlo a hubnutí, to je strašně složitá věc.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Opravdu? Tak dobře, začneme od Adama, jak se říká, abychom si to taky rozebrali, co vlastně to světlo je, jak ho chápeme.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, tak já začnu tím, že v roce 1921 Albert Eistein dostal Nobelovu cenu za takzvanou duální podobu elektromagnetického záření, čili světla. To znamená, že ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Objevil světlo?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ne, objevil, že světlo má dvě vlastně polohy. To znamená, že za prvé teda foton se projevuje jako částice a za druhé jako elektromagnetické vlnění. To znamená, že ono má vlastně foton dvojí podobu nějakou. A za tohle to dostal Albert Eistein tedy Nobelovu cenu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
V roce 21?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, velmi dávno.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To máme letos výročí hezké.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Právě proto o tom mluvím. A další věc, kterou bych chtěla říct, je, že dnes se budeme tedy zabývat jenom velmi úzkou částí tohoto elektromagnetického záření. Protože máme velkou spoustu záření kolem nás. My jsme vlastně neustále v ozařování, v palbě různých fotonů a ty fotony se vlastně mezi sebou liší svou energií. A to je to, co má vlastně na to naše tělo určitý vliv. Takže my máme jednak rádiové vlny, díky kterým nám posluchači nás poslouchají. Pak máme mikrovlny, které samozřejmě spousta lidí používá v podobně vlastně mikrovlnek. Tam se týká to hlavně toho efektu, vlastně tohoto záření mikrovln na vodu, na molekuly vody, protože díky tomu, že se pohlcují mikrovlny v molekulách vody, tak se nám to jídlo ohřívá. Další máme infračervené záření, to je záření tepelné, které nevidíme, ale můžeme ho cítit na kůži, čili je-li nám venku na sluníčku teplo, tak je to vliv těch infračervených vln. Potom je ta uzkoulinká část spektra, to je to viditelné světelné záření, které vidíme díky tomu, že máme na něj citlivou adaptovanou sítnici a že se nám vlastně různé části toho spektra různobarevně promítají vlastně do mozku. A potom máme další, a to je ultrafialové záření. To známe díky tomu, že vlastně máme ty UV filtry v těch různých opalovacích krémech. Čili to je ta další část spektra, která už je tvrdší záření. A to už má vlastně efekt i negativní, proto bychom si měli dát třeba pozor na solária, proto nemáme být na sluníčku v době mezi jedenáctou a jednou třeba u moře. Takže toto už začíná být to nebezpečné záření. A teď k té nebezpečnosti jdeme ještě dál, to je ještě tvrdší rentgenové záření, díky tomu vidíme své kostry. Díky tomu vidíme své plíce. To už se nám v těle absorbuje a může tam mít už i velmi negativní efekt. A to nejvíce nebezpečné je jaderné záření, gama záření, které tedy známe bohužel z té negativní stránky vinou různých těch bomb jaderných.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
My se dnes budeme zabývat tím záření, které tedy vidíme, to světlo. A případně to, co nás tak lehce zahřeje. A zjistíme, jestli díky tomu můžeme třeba i zhubnout. O tom si budeme povídat. Domluveno?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Si o tom budeme povídat, zkusíme to. Dobrá.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale zkusíme to až po písničce. Vy nám samozřejmě k tématu můžete i něco zavolat nebo se zeptat přímo paní doktorky. Mluvíme tedy o světle a o hubnutí. A telefon k nám studia je 221 553 777.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Připomínám naše telefonní číslo pro vaše dotazy v seriálu Hubněte zdravě. Je to 221 553 777 a můžete se ptát na to, jestli má opravdu souvislost sluníčko, světlo s tím, jak vypadáme, jak se nám daří hubnout nebo případně jak přibíráme. Na což se teď můžu ptát i přímo paní doktorky, jestli ta souvislost tam opravdu je.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já bych chtěla za prvé říct, že to, že lidé vlastně nechodí vůbec ven, nebo teda chodí velmi málo ven, má samozřejmě i zdravotní důsledky. Dřív děti lítaly venku, lítaly vlastně na sluníčku, lítaly, i když bylo zataženo, ať byl déšť. Což tedy samozřejmě způsobovalo, že měly pevnější kostru, protože jedna z věcí, která je velmi důležitá pro správnou stavbu kostry, je D vitamín, který se tvoří v kůži působením slunečního světla z různých prekurzorů, která můžeme získat třeba z vajíček nebo z mléka, ale to je jenom vlastně prekurzor, to je 7 dehydrocholesterol, ze kterého teprve vlastně slunečním zářením specielně tou ultrafialovou částí spektra UVB se vytváří ten vlastně D 3 vitamín cholekarciperol, který potom vlastně působí to, že se nám vápník drží v kostře a neodchází nám někam jinam, třeba do ledvin.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, že bychom měli chodit na sluníčko, abychom měli pevnější kostru, abysme unesli třeba i tu obezitu?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já si myslím, že pobyt na slunci, pobyt na čerstvém vzduchu pro hubnutí je velmi velkou oporou. Jednak právě díky tomu D vitamínu, o kterém mluvíme. Tady bych chtěla upozornit, že začíná jaro, takže opravdu chodit na sluníčko je teď velmi důležité, protože po té době zimní, kdy vlastně toho slunečního svitu tolik nebylo a sluníčko bylo hodně nad obzorem, čili neměli jsme takovou příležitost mít dlouhý den, tak teď nám začínají ty dlouhé dny a toho důsledkem je také, že se od jara, zhruba od března hubne daleko lépe. Jedním z těch důvodů je samozřejmě i sluneční svit.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak hurá do toho. Napadá mě, když máme jít na to sluníčko teď zjara, které tedy snad přijde už i definitivně, tak je důležité, abychom se mu vystavili jako volnou kůží nebo stačí to světlo vnímat třeba jenom očima. Někde jsem slyšel dokonce, že je třeba dobré nenosit, pokud není velký žár, sluneční brýle, že to působí i na náladu a tak.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že to nošení slunečních brýlí ze začátku jara, kdy to sluníčko je velmi ostré, je takové dobré pro naší sítnici. Ono přímý osvět vlastně sítnice slunečním zářením právě kvůli tomu ultrafialovému záření může zrak zhoršovat. Čili takové ty pokusy dívat se do světla, to není dobrý nápad. Ale samozřejmě navykat na sluníčko po zimě je důležité, čili bychom i měli nosit různé krémy a odkrývat tu kůži postupně, abychom si na něj navykli. To je jedna věc. Další věc, pokud budeme chodit častěji na sluníčko, je dobré brát třeba betakaroteny, ať už teda ve formě té normální stravy, což je teda hlavně ovoce, zelenina, anebo ve formě tedy tabletové, kdy ten betakaroten tu kůži trošku ochrání právě před škodlivými vlivy toho UV záření. Ale každopádně chodit ven na sluníčko je důležité. To, že vlastně žijeme v podstatě neustále v umělém osvětlení, které má určitou jinou vlnovou délku než to bílé sluneční světlo, tak to také působí takový zajímavý jev. My vlastně máme celoročně zhruba dvanáctihodinový osvit pořád vlastně, tím, že svítíme silnými zářivkami, žárovkami, tak vlastně naše tělo moc nepozná, jestli je jaro, léto, podzim nebo zima. Pořád vlastně máme určité léto. Ten den je vlastně pořád stejně dlouhý. To znamená, už ani to nepozná tělo podle toho, jaká je zima nebo jaké je teplo, protože si neustále vytápíme minimálně na 25 stupňů. Čili už to jediné, co pozná roční období, je náš trávicí trakt, bohužel, protože ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
My si máme navodit tedy roční období tím, co jíme?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bylo by to fajn, protože my vlastně tím, že žijeme neustále ve světle a teple, tak už vlastně tu zimní stravu moc nepotřebujeme. Zimní strava je taková ta hodně tučná, obsahující velké množství živočišných tuků, strava, která obsahuje mnoho rychlých cukrů, tak to je strava, která dřív byla dostupná zvlášť teda i v tom zmenšujícím se objemovém množství spíš na zimu. Takže tělo už teď, když mu tuhle stravu podáme, tak si myslí, že je zima a začíná bohužel schraňovat tuk a zejména v oblasti břicha, kolem toho tepelného jádra, kdy vlastně omezuje tím naším kulatým bříškem a kulatými boky vyzařování z té ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A kdybychom si navodili permanentní léto i se stravou, pomůžeme tím tělu nebo je to střídání nějak důležité?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak samozřejmě my jsme vyšli, jako živočišný druh jsme vyšli spíš Afriky, to znamená z oblasti, kde bylo neustále horko a neustále teplo. Čili my bychom to léto si mohli úplně klidně vytvářet celoročně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A tím se dostáváme k tomu zdravému jídelníčku, který tady neustále zdůrazňujeme a vy se dál můžete ptát. Připomínám telefon 221 553 777, účinky sluníčka a světla na naše zdraví a na naší postavu ještě probereme s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou dnes na téma světlo, světelná dieta, hubnutí za světla a také za tepla ze sluníčka. Paní doktorko, malé překvapení, my jsme se samozřejmě ptali i posluchačů dopředu, třeba jaké světlo mají rádi. Tak jste zvědavá?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ptali jsme se v obci Odolena Voda v okrese Praha východ.
redaktorka
--------------------
Řekněte mi, jaké světlo máte nejraději?
osoba
--------------------
Sluníčko.
osoba
--------------------
Stačí ráno, když vzbouzím takhle na jaře už a už je světlo a vylejzá sluníčko, tak mám o 100% lepší náladu.
osoba
--------------------
Já mám ráda denní světlo. Denní světlo to je prostě úplně úžasný, ale potom se mi líbí třeba i takový teplo z ohně. Bohužel ten světelnej smog je tak hroznej, že ani třeba nevidíte oblohu, blbneme zvířata, blbneme ptáky. Prostě měli bysme se nad tím trošku zamyslet.
osoba
--------------------
Mám ráda sluníčko teda, to mám ráda. Ale doma jako mám ráda takový tlumenější světlo.
osoba
--------------------
Asi slunce.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Spousta námětů na to naše povídání, ne?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že lidé to řekli zcela přesně, že to úplně nejvíc příjemné je pravé sluneční světlo. To znamená žádné takové ty žluté tóny těch bývalých žárovek, které teďko už se vlastně nesmějí používat. Ani moc ne to modré světlo těch některých zářivek, některé takové to prudké světlo, vysloveně nepříjemné. Protože to, na co je lidské oko zvyklé nejvíc, je vlastně to spojité spektrum toho slunečního záření. My jsme tady mluvili o tom, jak je hrozně důležité vlastně být venku na sluníčku. Tady bych chtěla říct, že vlastně existují dva takové hormony, které trošku reagují na sluneční záření. Jeden z nich je takový hormon, který zařizuje, že spíme, melatonín. A ten reaguje na nepřítomnost světla. To znamená, světlo utlumuje jeho produkci. A tudíž lidé, kteří žijí vlastně neustále v osvětlených místnostech nebo když spí, tak vlastně mají ještě to viditelné světlo zvnějšku a nemají zatažené záclony, tak mohou mít poruchy spánku právě vinou toho, že se jim netvoří dostatek tohohle toho spánkového hormonu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A může se to pak odrazit i v tom, že tloustnou?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může se to odrazit v tom, že vlastně potom nedobře hubnou, protože poruchy spánku samozřejmě mohou způsobit to, že se neuvolňuje hormon leptin, který zase pomáhá vlastně snižovat množství podkožní tukové tkáně. Takže to je jeden vliv světla vlastně spíš ten trochu negativní, pokud toho světla v noci máme příliš mnoho. A potom máme druhý hormon, hormon radosti, spokojenosti, serotonin, který zase reaguje obráceně na světlo. To znamená, že jeho tvorba se zvyšuje. Takže lidé, kteří jsou depresivní, by měli pobývat na slunci a na světle daleko víc, než lidé, kteří tímhle tím netrpí. Předpokládá se, že to, že se některé sezónní deprese vyskytují na jaře a na podzim, je právě vlivem toho, že se vyčerpají hladiny serotoninu vlivem vlastně té dlouhé zimy, takže proto lidé na jaře jsou takoví spaví, unavení, mají pomalejší start. Takže zrovna tihle lidé by měli vstávat trošku dřív, aby si toho jarního ranního sluníčka užili víc. Chtěla bych tady být jedna z těch, kteří jsou velikými odpůrci toho posunu letního a zimního času.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jsem rád, že to zaznělo.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já si opravdu myslím, v Rusku to nějak budou rušit. A já si opravdu myslím, že u nás bychom tedy měli následovat Rusko, protože v době, kdy už začínají právě ty krásné dny být delší a začíná ráno být sluníčko, tak prostě najednou nám zase posunou čas. Čili já si myslím, že tohle to může působit spoustu emočních potíží, lidé, kteří už si zvykli na to, že jim ráno svítí sluníčko do oken, tak najednou mají zase tmu. Myslím si, že tohle by s tím hubnutím mohlo také něco udělat. A tady, jak se bavili lidé, které to světlo mají nejraději, tak to světlo, které má největší pozitivní efekt na náladu, je světlo, které má trošku do zelena barvu. To znamená ne to úplně žluté, ale do zelena. A vlastně tohle vysvětluje, proč třeba u moře nebo když se díváme do zeleně, tak proč vlastně máme tu náladu lepší. Zelená uklidňuje, narozdíl od té žluté. Což je pro nás barva signální, která nás trošku rozčiluje. A když se bavíme o efektu vlastně toho viditelného světla a záření na hubnutí, tak bych chtěla velmi varovat před tím, aby si lidé nevymalovávali jídelny ani oblasti, kde teda pobývají delší dobu žlutou a červenou barvou, protože tyto barvy trošku tím, jak rozčilují a rozrušují, tak zvyšují zároveň chuť k jídlu. Takže někdo, kdo by chtěl opravdu efektivně zhubnout, tak by si měl vymalovat jídelnu spíš do zelena. A nebo nechat si ji v přirozené bílé barvě. A určitě se mu bude hubnout lépe.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak doufejme, že vydržel kdosi, kdo nám volal i telefonem do studia, jestli je stále ještě na lince, pěkné odpoledne. Slyšíme se?
posluchačka
--------------------
Dobré odpoledne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobrý den, ptejte se.
posluchačka
--------------------
Já bych se chtěla zeptat, nebo mít možná takovou poznámku. Tohle to je všechno hrozně moc fajn a mně to vrátilo v mém vlastním životě trošku o dvacet let zpátky. Ale v těch posledních dvaceti letech, protože jsem oslepla, tak prostě člověk si musí buď něco představovat nebo tak a zejména, co se týká spánku, nějakého nastavení na to, co je vidět, co není vidět, tak tady je to hodně složité.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano,to máte pravdu. Samozřejmě, pokud jste oslepla, to znamená, že nejste slepá od narození, tak tadyhle ta změna je určitě velmi složitá. Mně by zajímalo, jestli byste posluchačům řekla, jak jste se s tím vlastně vyrovnala, protože to je hodně těžké.
posluchačka
--------------------
No, já doufám, že jsem se s tím vyrovnala dostatečně, abych jaksi nenašla cestu vysloveně jenom k ledničce, což mnoho lidí tak činí. Takže chodím, navíc mám vodícího psa, takže denně chodím na dlouhé procházky a vycházky. A díky tomu, že teď zase mám mladého psa, takže už zase jsem se vrátila k velmi svižné chůzi. Takže prostě tímhle tím způsobem, taky mám ráda hudbu, to, co mám ráda, je oheň, takové to teplo, oheň, samozřejmě teplo sluníčka, protože to už můžu vnímat právě jenom tím teplem, ale ten zvuk toho ohně, ten hodně uklidňuje. Takže nalézám si drogy v tomhle. Hodně pobytu v přírodě, venku, pohyb, prostě nějak k tomu čerstvej vzduch a takhle. A představivost.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Výborně. A já si myslím, že máte veliké štěstí, že vlastně máte tu představivost a že si ji stále udržujete. Další, co si myslím, že je výborné, když jste zmiňovala zvuk ohně, tak možná hodně uklidňující na noc by mohl být zvuk vody. Takové to spíš jako moře, takové tu šumění, případně šumění deště. Tohle to může pro vás vlastně být i uspávací.
posluchačka
--------------------
Teda přiznám se, že když prší, protože na střeše mám střešní okno, tak chodím poslouchat a pak skutečně zalezu do postele.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A další, co mě teda napadá, že vám vlastně zbývá jako možnost, tak to jsou spousty vůní. A myslím si, že v okamžiku, kdy člověk ztratí zrak, tak se mu zvýrazní vnímání těch ostatních smyslů a je možné, že třeba různé vůně, jako třeba citrónová na probouzení lepší, nebo taková ta borovicová, sosnová vůně na aktivizaci, případně levandulová vůně nebo vanilková vůně na usínání by vám taky mohlo pomoci.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak děkujeme moc za zavolání, za to, že jsme si mohli popovídat a pěkné odpoledne.
posluchačka
--------------------
Na slyšenou, vám taky, děkuju.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A my se budeme tématu věnovat, ale dáme si krátkou pauzu. Je tu další muzika, Hlídej lásku, skálo má. A telefon 221 553 777.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Než se vytratí seriál Hubněte zdravě z toho dnešního vysílání, tak si dál s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou budeme ještě chvíli povídat o účincích světla. Co třeba nějaké doplňky stravy a ta souvislost se světlem je tam nějaká vazba na to hubnutí, obezitu, účinky a tak?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla jednu věc, že lidé, kteří berou jakékoliv léky, anebo dietní doplňky, tak by si měli dobře přečíst příbalový leták, protože některé z těchto přípravků mohou vytvářet takzvanou fotocitlivost kůže. Čili to může být velký problém, protože když například berete nějaká antibiotika, tak s vám ta kůže sensibilizuje, to znamená, že začne být velmi citlivá právě na tu ultrafialovou část spektra. Které sice nevidíme, ale bohužel ten efekt má. A v tu chvíli se nám můžou stát velice nepříjemné věci. U některých dietních doplňků je to také. U některých čajů to také může být, že například začneme mít skvrny na kůži nebo se nám vytvoří vlastně dermatitida. Zánět té kůže.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak z toho ven, nechodit na sluníčko nebo nebrat ty doplňky?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pokud se cokoliv takového stane, tak vysadit první ty doplňky, vlastně pít dostatek čisté vody, většina těch látek, které jsou fotosensibilizující, tak jsou rozpustné ve vodě a vylučují se ledvinou, to znamená snažit se co nejvíc vlastně vyloučit těch látek. A už je vícekrát vlastně nepoužívat v takovém vysokém množství. Ale chci tady znovu zdůraznit, prosím, čtěte příbalový leták, protože to při každé terapii je opravdu důležité. Ta fotosensibilizace je docela častý vedlejší účinek léků. S tím souvisí jedna věc, a to jistě vědí všichni, kteří trpí lupénkou, že třeba lupénka je zrovna onemocnění, které se výrazně může zlepšit u moře a vlastně tam se používá dokonce potírání různými fotosensibilizujícími látkami té kůže, různými psolaremy takzvanými, které potom zvyšují vlastně absorpci toho ultrafialového záření. Takže tam je vidět, jak ten efekt slunečního světla má vlastně na tu kůži výrazný vliv.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ještě v krátkosti, abychom nezapomněli, protože sluníčko i hřeje. Jestli to teplo od něja taky nějak pomáhá s tím hubnutím.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě, protože tuková tkáň nám slouží jako tepelná izolátor, to znamená, že v okamžiku, kdy my se pohybujeme venku a potíme se a zahříváme se, zevně i vnitřně, protože tím, jak děláme intenzivní pohyb, tak ty svaly nám vlastně zahřívají tu kůže zespoda a sluníčko, pokud nám ji zahřívá zvrchu, tak samozřejmě dochází k úbytku podkožní tukové tkáně, takže to určitě velmi pomáhá. Všichni určitě znají takové ty různé zábaly se skořicí a s těmi lokálně dráždivými látkami, které zvyšují také odbourávání tukové tkáně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobře, já myslím, že bylo by určitě dobré si povídat o tom ještě déle, ale náš čas vypršel, abychom se do vysílání vešli. Já pro dnešek děkuji paní doktorce Kateřině Cajthamlové a na příště pro vás budeme mít téma, které souvisí s obezitou, s tou českou. Probereme statistiky, které vyšly, jak jsme obézní, jak moc se pohybujeme a tak, bude to zajímavé.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to zrovna věc, která právě souvisí s tím, že furt sedíme a sedíme doma a nechodíme na sluníčko. Takže utíkejte, teď je tam zrovna krásně.
Spustit audio
--------------------
Takové světlo může být i zázrak. O světlu si budeme povídat v našem seriálu Hubněte zdravě, ale nejprve bych chtěl přivítat pravidelného hosta u nás na Regionu, paní doktorku Kateřinu Cajthamlovou.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den, Patriku, dneska jsem si tedy dali velikánský úkol. Světlo a hubnutí, to je strašně složitá věc.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Opravdu? Tak dobře, začneme od Adama, jak se říká, abychom si to taky rozebrali, co vlastně to světlo je, jak ho chápeme.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, tak já začnu tím, že v roce 1921 Albert Eistein dostal Nobelovu cenu za takzvanou duální podobu elektromagnetického záření, čili světla. To znamená, že ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Objevil světlo?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ne, objevil, že světlo má dvě vlastně polohy. To znamená, že za prvé teda foton se projevuje jako částice a za druhé jako elektromagnetické vlnění. To znamená, že ono má vlastně foton dvojí podobu nějakou. A za tohle to dostal Albert Eistein tedy Nobelovu cenu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
V roce 21?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, velmi dávno.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To máme letos výročí hezké.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Právě proto o tom mluvím. A další věc, kterou bych chtěla říct, je, že dnes se budeme tedy zabývat jenom velmi úzkou částí tohoto elektromagnetického záření. Protože máme velkou spoustu záření kolem nás. My jsme vlastně neustále v ozařování, v palbě různých fotonů a ty fotony se vlastně mezi sebou liší svou energií. A to je to, co má vlastně na to naše tělo určitý vliv. Takže my máme jednak rádiové vlny, díky kterým nám posluchači nás poslouchají. Pak máme mikrovlny, které samozřejmě spousta lidí používá v podobně vlastně mikrovlnek. Tam se týká to hlavně toho efektu, vlastně tohoto záření mikrovln na vodu, na molekuly vody, protože díky tomu, že se pohlcují mikrovlny v molekulách vody, tak se nám to jídlo ohřívá. Další máme infračervené záření, to je záření tepelné, které nevidíme, ale můžeme ho cítit na kůži, čili je-li nám venku na sluníčku teplo, tak je to vliv těch infračervených vln. Potom je ta uzkoulinká část spektra, to je to viditelné světelné záření, které vidíme díky tomu, že máme na něj citlivou adaptovanou sítnici a že se nám vlastně různé části toho spektra různobarevně promítají vlastně do mozku. A potom máme další, a to je ultrafialové záření. To známe díky tomu, že vlastně máme ty UV filtry v těch různých opalovacích krémech. Čili to je ta další část spektra, která už je tvrdší záření. A to už má vlastně efekt i negativní, proto bychom si měli dát třeba pozor na solária, proto nemáme být na sluníčku v době mezi jedenáctou a jednou třeba u moře. Takže toto už začíná být to nebezpečné záření. A teď k té nebezpečnosti jdeme ještě dál, to je ještě tvrdší rentgenové záření, díky tomu vidíme své kostry. Díky tomu vidíme své plíce. To už se nám v těle absorbuje a může tam mít už i velmi negativní efekt. A to nejvíce nebezpečné je jaderné záření, gama záření, které tedy známe bohužel z té negativní stránky vinou různých těch bomb jaderných.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
My se dnes budeme zabývat tím záření, které tedy vidíme, to světlo. A případně to, co nás tak lehce zahřeje. A zjistíme, jestli díky tomu můžeme třeba i zhubnout. O tom si budeme povídat. Domluveno?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Si o tom budeme povídat, zkusíme to. Dobrá.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale zkusíme to až po písničce. Vy nám samozřejmě k tématu můžete i něco zavolat nebo se zeptat přímo paní doktorky. Mluvíme tedy o světle a o hubnutí. A telefon k nám studia je 221 553 777.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Připomínám naše telefonní číslo pro vaše dotazy v seriálu Hubněte zdravě. Je to 221 553 777 a můžete se ptát na to, jestli má opravdu souvislost sluníčko, světlo s tím, jak vypadáme, jak se nám daří hubnout nebo případně jak přibíráme. Na což se teď můžu ptát i přímo paní doktorky, jestli ta souvislost tam opravdu je.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já bych chtěla za prvé říct, že to, že lidé vlastně nechodí vůbec ven, nebo teda chodí velmi málo ven, má samozřejmě i zdravotní důsledky. Dřív děti lítaly venku, lítaly vlastně na sluníčku, lítaly, i když bylo zataženo, ať byl déšť. Což tedy samozřejmě způsobovalo, že měly pevnější kostru, protože jedna z věcí, která je velmi důležitá pro správnou stavbu kostry, je D vitamín, který se tvoří v kůži působením slunečního světla z různých prekurzorů, která můžeme získat třeba z vajíček nebo z mléka, ale to je jenom vlastně prekurzor, to je 7 dehydrocholesterol, ze kterého teprve vlastně slunečním zářením specielně tou ultrafialovou částí spektra UVB se vytváří ten vlastně D 3 vitamín cholekarciperol, který potom vlastně působí to, že se nám vápník drží v kostře a neodchází nám někam jinam, třeba do ledvin.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, že bychom měli chodit na sluníčko, abychom měli pevnější kostru, abysme unesli třeba i tu obezitu?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já si myslím, že pobyt na slunci, pobyt na čerstvém vzduchu pro hubnutí je velmi velkou oporou. Jednak právě díky tomu D vitamínu, o kterém mluvíme. Tady bych chtěla upozornit, že začíná jaro, takže opravdu chodit na sluníčko je teď velmi důležité, protože po té době zimní, kdy vlastně toho slunečního svitu tolik nebylo a sluníčko bylo hodně nad obzorem, čili neměli jsme takovou příležitost mít dlouhý den, tak teď nám začínají ty dlouhé dny a toho důsledkem je také, že se od jara, zhruba od března hubne daleko lépe. Jedním z těch důvodů je samozřejmě i sluneční svit.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak hurá do toho. Napadá mě, když máme jít na to sluníčko teď zjara, které tedy snad přijde už i definitivně, tak je důležité, abychom se mu vystavili jako volnou kůží nebo stačí to světlo vnímat třeba jenom očima. Někde jsem slyšel dokonce, že je třeba dobré nenosit, pokud není velký žár, sluneční brýle, že to působí i na náladu a tak.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že to nošení slunečních brýlí ze začátku jara, kdy to sluníčko je velmi ostré, je takové dobré pro naší sítnici. Ono přímý osvět vlastně sítnice slunečním zářením právě kvůli tomu ultrafialovému záření může zrak zhoršovat. Čili takové ty pokusy dívat se do světla, to není dobrý nápad. Ale samozřejmě navykat na sluníčko po zimě je důležité, čili bychom i měli nosit různé krémy a odkrývat tu kůži postupně, abychom si na něj navykli. To je jedna věc. Další věc, pokud budeme chodit častěji na sluníčko, je dobré brát třeba betakaroteny, ať už teda ve formě té normální stravy, což je teda hlavně ovoce, zelenina, anebo ve formě tedy tabletové, kdy ten betakaroten tu kůži trošku ochrání právě před škodlivými vlivy toho UV záření. Ale každopádně chodit ven na sluníčko je důležité. To, že vlastně žijeme v podstatě neustále v umělém osvětlení, které má určitou jinou vlnovou délku než to bílé sluneční světlo, tak to také působí takový zajímavý jev. My vlastně máme celoročně zhruba dvanáctihodinový osvit pořád vlastně, tím, že svítíme silnými zářivkami, žárovkami, tak vlastně naše tělo moc nepozná, jestli je jaro, léto, podzim nebo zima. Pořád vlastně máme určité léto. Ten den je vlastně pořád stejně dlouhý. To znamená, už ani to nepozná tělo podle toho, jaká je zima nebo jaké je teplo, protože si neustále vytápíme minimálně na 25 stupňů. Čili už to jediné, co pozná roční období, je náš trávicí trakt, bohužel, protože ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
My si máme navodit tedy roční období tím, co jíme?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bylo by to fajn, protože my vlastně tím, že žijeme neustále ve světle a teple, tak už vlastně tu zimní stravu moc nepotřebujeme. Zimní strava je taková ta hodně tučná, obsahující velké množství živočišných tuků, strava, která obsahuje mnoho rychlých cukrů, tak to je strava, která dřív byla dostupná zvlášť teda i v tom zmenšujícím se objemovém množství spíš na zimu. Takže tělo už teď, když mu tuhle stravu podáme, tak si myslí, že je zima a začíná bohužel schraňovat tuk a zejména v oblasti břicha, kolem toho tepelného jádra, kdy vlastně omezuje tím naším kulatým bříškem a kulatými boky vyzařování z té ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A kdybychom si navodili permanentní léto i se stravou, pomůžeme tím tělu nebo je to střídání nějak důležité?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak samozřejmě my jsme vyšli, jako živočišný druh jsme vyšli spíš Afriky, to znamená z oblasti, kde bylo neustále horko a neustále teplo. Čili my bychom to léto si mohli úplně klidně vytvářet celoročně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A tím se dostáváme k tomu zdravému jídelníčku, který tady neustále zdůrazňujeme a vy se dál můžete ptát. Připomínám telefon 221 553 777, účinky sluníčka a světla na naše zdraví a na naší postavu ještě probereme s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou dnes na téma světlo, světelná dieta, hubnutí za světla a také za tepla ze sluníčka. Paní doktorko, malé překvapení, my jsme se samozřejmě ptali i posluchačů dopředu, třeba jaké světlo mají rádi. Tak jste zvědavá?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ptali jsme se v obci Odolena Voda v okrese Praha východ.
redaktorka
--------------------
Řekněte mi, jaké světlo máte nejraději?
osoba
--------------------
Sluníčko.
osoba
--------------------
Stačí ráno, když vzbouzím takhle na jaře už a už je světlo a vylejzá sluníčko, tak mám o 100% lepší náladu.
osoba
--------------------
Já mám ráda denní světlo. Denní světlo to je prostě úplně úžasný, ale potom se mi líbí třeba i takový teplo z ohně. Bohužel ten světelnej smog je tak hroznej, že ani třeba nevidíte oblohu, blbneme zvířata, blbneme ptáky. Prostě měli bysme se nad tím trošku zamyslet.
osoba
--------------------
Mám ráda sluníčko teda, to mám ráda. Ale doma jako mám ráda takový tlumenější světlo.
osoba
--------------------
Asi slunce.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Spousta námětů na to naše povídání, ne?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že lidé to řekli zcela přesně, že to úplně nejvíc příjemné je pravé sluneční světlo. To znamená žádné takové ty žluté tóny těch bývalých žárovek, které teďko už se vlastně nesmějí používat. Ani moc ne to modré světlo těch některých zářivek, některé takové to prudké světlo, vysloveně nepříjemné. Protože to, na co je lidské oko zvyklé nejvíc, je vlastně to spojité spektrum toho slunečního záření. My jsme tady mluvili o tom, jak je hrozně důležité vlastně být venku na sluníčku. Tady bych chtěla říct, že vlastně existují dva takové hormony, které trošku reagují na sluneční záření. Jeden z nich je takový hormon, který zařizuje, že spíme, melatonín. A ten reaguje na nepřítomnost světla. To znamená, světlo utlumuje jeho produkci. A tudíž lidé, kteří žijí vlastně neustále v osvětlených místnostech nebo když spí, tak vlastně mají ještě to viditelné světlo zvnějšku a nemají zatažené záclony, tak mohou mít poruchy spánku právě vinou toho, že se jim netvoří dostatek tohohle toho spánkového hormonu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A může se to pak odrazit i v tom, že tloustnou?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může se to odrazit v tom, že vlastně potom nedobře hubnou, protože poruchy spánku samozřejmě mohou způsobit to, že se neuvolňuje hormon leptin, který zase pomáhá vlastně snižovat množství podkožní tukové tkáně. Takže to je jeden vliv světla vlastně spíš ten trochu negativní, pokud toho světla v noci máme příliš mnoho. A potom máme druhý hormon, hormon radosti, spokojenosti, serotonin, který zase reaguje obráceně na světlo. To znamená, že jeho tvorba se zvyšuje. Takže lidé, kteří jsou depresivní, by měli pobývat na slunci a na světle daleko víc, než lidé, kteří tímhle tím netrpí. Předpokládá se, že to, že se některé sezónní deprese vyskytují na jaře a na podzim, je právě vlivem toho, že se vyčerpají hladiny serotoninu vlivem vlastně té dlouhé zimy, takže proto lidé na jaře jsou takoví spaví, unavení, mají pomalejší start. Takže zrovna tihle lidé by měli vstávat trošku dřív, aby si toho jarního ranního sluníčka užili víc. Chtěla bych tady být jedna z těch, kteří jsou velikými odpůrci toho posunu letního a zimního času.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jsem rád, že to zaznělo.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já si opravdu myslím, v Rusku to nějak budou rušit. A já si opravdu myslím, že u nás bychom tedy měli následovat Rusko, protože v době, kdy už začínají právě ty krásné dny být delší a začíná ráno být sluníčko, tak prostě najednou nám zase posunou čas. Čili já si myslím, že tohle to může působit spoustu emočních potíží, lidé, kteří už si zvykli na to, že jim ráno svítí sluníčko do oken, tak najednou mají zase tmu. Myslím si, že tohle by s tím hubnutím mohlo také něco udělat. A tady, jak se bavili lidé, které to světlo mají nejraději, tak to světlo, které má největší pozitivní efekt na náladu, je světlo, které má trošku do zelena barvu. To znamená ne to úplně žluté, ale do zelena. A vlastně tohle vysvětluje, proč třeba u moře nebo když se díváme do zeleně, tak proč vlastně máme tu náladu lepší. Zelená uklidňuje, narozdíl od té žluté. Což je pro nás barva signální, která nás trošku rozčiluje. A když se bavíme o efektu vlastně toho viditelného světla a záření na hubnutí, tak bych chtěla velmi varovat před tím, aby si lidé nevymalovávali jídelny ani oblasti, kde teda pobývají delší dobu žlutou a červenou barvou, protože tyto barvy trošku tím, jak rozčilují a rozrušují, tak zvyšují zároveň chuť k jídlu. Takže někdo, kdo by chtěl opravdu efektivně zhubnout, tak by si měl vymalovat jídelnu spíš do zelena. A nebo nechat si ji v přirozené bílé barvě. A určitě se mu bude hubnout lépe.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak doufejme, že vydržel kdosi, kdo nám volal i telefonem do studia, jestli je stále ještě na lince, pěkné odpoledne. Slyšíme se?
posluchačka
--------------------
Dobré odpoledne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobrý den, ptejte se.
posluchačka
--------------------
Já bych se chtěla zeptat, nebo mít možná takovou poznámku. Tohle to je všechno hrozně moc fajn a mně to vrátilo v mém vlastním životě trošku o dvacet let zpátky. Ale v těch posledních dvaceti letech, protože jsem oslepla, tak prostě člověk si musí buď něco představovat nebo tak a zejména, co se týká spánku, nějakého nastavení na to, co je vidět, co není vidět, tak tady je to hodně složité.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano,to máte pravdu. Samozřejmě, pokud jste oslepla, to znamená, že nejste slepá od narození, tak tadyhle ta změna je určitě velmi složitá. Mně by zajímalo, jestli byste posluchačům řekla, jak jste se s tím vlastně vyrovnala, protože to je hodně těžké.
posluchačka
--------------------
No, já doufám, že jsem se s tím vyrovnala dostatečně, abych jaksi nenašla cestu vysloveně jenom k ledničce, což mnoho lidí tak činí. Takže chodím, navíc mám vodícího psa, takže denně chodím na dlouhé procházky a vycházky. A díky tomu, že teď zase mám mladého psa, takže už zase jsem se vrátila k velmi svižné chůzi. Takže prostě tímhle tím způsobem, taky mám ráda hudbu, to, co mám ráda, je oheň, takové to teplo, oheň, samozřejmě teplo sluníčka, protože to už můžu vnímat právě jenom tím teplem, ale ten zvuk toho ohně, ten hodně uklidňuje. Takže nalézám si drogy v tomhle. Hodně pobytu v přírodě, venku, pohyb, prostě nějak k tomu čerstvej vzduch a takhle. A představivost.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Výborně. A já si myslím, že máte veliké štěstí, že vlastně máte tu představivost a že si ji stále udržujete. Další, co si myslím, že je výborné, když jste zmiňovala zvuk ohně, tak možná hodně uklidňující na noc by mohl být zvuk vody. Takové to spíš jako moře, takové tu šumění, případně šumění deště. Tohle to může pro vás vlastně být i uspávací.
posluchačka
--------------------
Teda přiznám se, že když prší, protože na střeše mám střešní okno, tak chodím poslouchat a pak skutečně zalezu do postele.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A další, co mě teda napadá, že vám vlastně zbývá jako možnost, tak to jsou spousty vůní. A myslím si, že v okamžiku, kdy člověk ztratí zrak, tak se mu zvýrazní vnímání těch ostatních smyslů a je možné, že třeba různé vůně, jako třeba citrónová na probouzení lepší, nebo taková ta borovicová, sosnová vůně na aktivizaci, případně levandulová vůně nebo vanilková vůně na usínání by vám taky mohlo pomoci.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak děkujeme moc za zavolání, za to, že jsme si mohli popovídat a pěkné odpoledne.
posluchačka
--------------------
Na slyšenou, vám taky, děkuju.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A my se budeme tématu věnovat, ale dáme si krátkou pauzu. Je tu další muzika, Hlídej lásku, skálo má. A telefon 221 553 777.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Než se vytratí seriál Hubněte zdravě z toho dnešního vysílání, tak si dál s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou budeme ještě chvíli povídat o účincích světla. Co třeba nějaké doplňky stravy a ta souvislost se světlem je tam nějaká vazba na to hubnutí, obezitu, účinky a tak?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla jednu věc, že lidé, kteří berou jakékoliv léky, anebo dietní doplňky, tak by si měli dobře přečíst příbalový leták, protože některé z těchto přípravků mohou vytvářet takzvanou fotocitlivost kůže. Čili to může být velký problém, protože když například berete nějaká antibiotika, tak s vám ta kůže sensibilizuje, to znamená, že začne být velmi citlivá právě na tu ultrafialovou část spektra. Které sice nevidíme, ale bohužel ten efekt má. A v tu chvíli se nám můžou stát velice nepříjemné věci. U některých dietních doplňků je to také. U některých čajů to také může být, že například začneme mít skvrny na kůži nebo se nám vytvoří vlastně dermatitida. Zánět té kůže.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jak z toho ven, nechodit na sluníčko nebo nebrat ty doplňky?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Pokud se cokoliv takového stane, tak vysadit první ty doplňky, vlastně pít dostatek čisté vody, většina těch látek, které jsou fotosensibilizující, tak jsou rozpustné ve vodě a vylučují se ledvinou, to znamená snažit se co nejvíc vlastně vyloučit těch látek. A už je vícekrát vlastně nepoužívat v takovém vysokém množství. Ale chci tady znovu zdůraznit, prosím, čtěte příbalový leták, protože to při každé terapii je opravdu důležité. Ta fotosensibilizace je docela častý vedlejší účinek léků. S tím souvisí jedna věc, a to jistě vědí všichni, kteří trpí lupénkou, že třeba lupénka je zrovna onemocnění, které se výrazně může zlepšit u moře a vlastně tam se používá dokonce potírání různými fotosensibilizujícími látkami té kůže, různými psolaremy takzvanými, které potom zvyšují vlastně absorpci toho ultrafialového záření. Takže tam je vidět, jak ten efekt slunečního světla má vlastně na tu kůži výrazný vliv.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ještě v krátkosti, abychom nezapomněli, protože sluníčko i hřeje. Jestli to teplo od něja taky nějak pomáhá s tím hubnutím.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Samozřejmě, protože tuková tkáň nám slouží jako tepelná izolátor, to znamená, že v okamžiku, kdy my se pohybujeme venku a potíme se a zahříváme se, zevně i vnitřně, protože tím, jak děláme intenzivní pohyb, tak ty svaly nám vlastně zahřívají tu kůže zespoda a sluníčko, pokud nám ji zahřívá zvrchu, tak samozřejmě dochází k úbytku podkožní tukové tkáně, takže to určitě velmi pomáhá. Všichni určitě znají takové ty různé zábaly se skořicí a s těmi lokálně dráždivými látkami, které zvyšují také odbourávání tukové tkáně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobře, já myslím, že bylo by určitě dobré si povídat o tom ještě déle, ale náš čas vypršel, abychom se do vysílání vešli. Já pro dnešek děkuji paní doktorce Kateřině Cajthamlové a na příště pro vás budeme mít téma, které souvisí s obezitou, s tou českou. Probereme statistiky, které vyšly, jak jsme obézní, jak moc se pohybujeme a tak, bude to zajímavé.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to zrovna věc, která právě souvisí s tím, že furt sedíme a sedíme doma a nechodíme na sluníčko. Takže utíkejte, teď je tam zrovna krásně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
