Mazaná mrazuvzdorná žabka

18. březen 2011
Monitor

Stromová žába z jižní polokoule má hned dvě unikátní vlastnosti: dokáže přežít zmrznutí a ochranné chemikálie si vyrábí v pokožce.

Schopnost přežít zmrznutí svého těla je běžná například u hmyzu, ale mezi obratlovci (a to jenom obojživelníky a plazy) se vyskytuje velmi vzácně. Na jižní polokouli bychom našli jen jediného „mrazuvzdorného“ obratlovce – asi 5 cm velkou žábu rosnici Litoria ewingii, která obývá jihovýchodní Austrálii, Tasmánii a Nový Zéland. Najít bychom ji mohli ve větvích stromů ze suchých a chladných oblastí, kde teploty dočasně klesají pod bod mrazu. Novozélandští vědci uvádějí, že chladné počasí přežijí dokonce i larvy, což druhu umožňuje téměř celoroční rozmnožování. Dospělé žáby jsou však ještě odolnější – během experimentů přežívaly 12 hodin strávených v teplotě –1 stupeň Celsia, během kterých v jejich těle zmrzla téměř polovina vody.

Další výzkum odhalil unikátní mechanismus přežití. Rosnice vystavené chladu produkují více glycerolu, který v jejich tělech zřejmě funguje jako nemrznoucí směs. V případě, že to nestačí, si žáby řeknou, že je lepší zmrznout dříve než později a z rukávu vytáhnou další trik. Jejich pokožka začne produkovat látky, které fungují jako nukleační činidla (ice-nucleating agent, INA), kolem nichž vznikají ledové krystalky. K tvorbě ledových krystalů v kůži díky tomu dochází pomalu a kontrolovaně, což buňky chrání před poškozením. Podle vědců je to první známý případ, kdy pokožka sama vylučuje nukleační činidla pro tvorbu ledových krystalků.

Zdroj: Journal of Comparative Physiology B

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio