Jak zachránit nejvzácnějšího ledňáčka
Celá populace ledňáčků tuamotských z jižního Pacifiku čítá méně než 125 jedinců. Pokud vyhynou, ztratíme ptačí druh, který se izolovaně vyvíjel dobrých 50 000 let.
Domovinou ledňáčků tuamotských (Todiramphus gambieri) je jediný malý ostrov v souostroví Tuamotu ve Francouzské Polynésii. Tito ptáci s jasně modrými křídly a oranžovou hlavičkou žijí v suchých lesích i na okrajích vesnic a plantáží. Jejich existenci ohrožují nejen dravci, ale také cyklony, které ničí mrtvé stromy potřebné k hnízdění. „Pokud ztatíme tyto ptáky, ztratíme 50 000 let jedinečné evoluce“, říká ornitolog Dylan Kesler z University of Missouri-Columbia. „Protože žili v izolaci po velmi dlouhou dobu, nepodobají se jiným ptákům. Žádný další takový pták na téhle planetě není.“ Zatím se naneštěstí zdá, že úsilí o záchranu ledňáčků tuamotských selhává. Každým rokem vědci pozorují víc a víc prázdných teritorií a populace se stále zmenšuje. Bude-li to tak pokračovat, vyhynou ledňáčci ještě za našeho života.
Dylan Kesler a jeho tým strávili na ostrově dlouhou dobu a získali informace, které by mohly pomoct záchraně ledňáčků tuamotských. Ke své existenci potřebují tito ptáci několik faktorů. Loví hmyz a zejména pozemní plazy, které přepadají z „bidýlek“ ve výšce asi 1,5 m nad zemí. Bez nich svou kořist ulovit nedokáží a jejich mláďata hynou hladem. Úspěšný lov také usnadňuje půda bez vegetace, kde ptáci snadněji zpozorují potenciální kořist. Praktiky místních pěstitelů kokosových ořechů, kteří zakládají malé ohně, jsou proto z hlediska ochrany ledňáčků spíše pozitivní. Oheň sice spálí křoviny, ale není tak mohutný, aby zahubil i plazy.
Ledňáčci tuamotští hnízdí v dutinách, které si hloubí v odumřelých stromech – dřevo těch živých je pro jejich zobáky příliš tvrdé. Cílem vědců je proto stimulovat zemědělce k tomu, aby na svých plantážích alespoň některé odumřelé stromy ponechávali. Zároveň by mohli omezit přístup importovaných koček a potkanů, kteří ledňáčky loví, k hnízdům. Kolem kmene, na kterém je hnízdo, by mohli omotat pás hladkého plechu a výrazně tak snížit riziko, že se dravec dostane k vajíčkům nebo mláďatům.
A jak se vědcům podařilo získat unikátní informace o způsobu života ledňáčků? Odchyceným ptákům nasadili speciální odlehčené radiové vysílače. Dřívější studie jiných ptačích druhů ukázaly, že při používání radiových vysílačů často dochází k nechtěnému poranění ptáků. Ptáci se škrábali, chovali se netypicky a zanášeli si různé infekce. U lednáčků se nic takového nestalo – vysílače pomohly vědcům nasbírat údaje a po dvou měsících z ptačího těla samy odpadly.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
