Stres dělá delší křídla
Ptáčatům, jejichž matky trvale ohrožovali predátoři, rostou křídla rychleji. V dospělosti pak také budou delší než křídla mláďat, jejichž matky žily v bezpečném prostředí.
Výskyt predátorů samozřejmě ovlivňuje chování jejich kořisti. Bylo prokázáno, že ohrožení ptáci zvyšují šance na přežití svého potomstva tím, že je z hnízda vyvádějí co nejrychleji a minimalizují tak čas, kdy představují snadnou kořist. Práce švýcarských přírodovědců však naznačuje, že vliv predátorů na ptáky sahá daleko za hranice hnízdního chování. Už ve své dřívější studii dokázali, že vajíčka vlaštovek obecných (Hirundo rustica), které „ohrožoval“ model nějakého dravce, obsahovala vyšší hladinu stresového hormonu kortikosteronu a mláďata, která se z nich vyklubala, byla menší. Problém byl, že se nedalo říct, jestli jde o negativní vliv stresu nebo adaptaci na prostředí plné predátorů.
Otázku zřejmě vyřešila nová studie, jejímiž účastníky tentokrát nebyly vlaštovky, ale sýkory koňadry (Parus major) hnízdící v lesích nedaleko Bernu. V době ovulace jim vědci ukazovali modely drozdů zpěvných (Turdus philomelos) nebo krahujců obecných (Accipiter nisus), pouštěli jim nahrávky jejich zpěvu. Za dva dny po vyklubání vajíček vědci mláďata odebrali z hnízd a svěřili je do péče náhradních matek, které žily v jiné části lesa a nebyly modely a nahrávkami nijak ovlivněny. Tím také vědci vyloučili, že chování matek nějak ovlivní růst mláďat.
Monitorování rostoucích mláďat přineslo zajímavé výsledky. Potomci matek strašených modely a hlasy nebezpečných krahujců byli menší. Jejich křídla však rostla rychleji a po dosažení dospělosti byla skoro o 1,8 mm delší než křídla mláďat vyklubaných z vajíček sýkorek, které byly vystavené modelům a zpěvu neškodných drozdů. Rozdíl ani ne 2 mm se může zdát malý, ale v kombinaci s menší tělesnou velkostí má pro letové schopnosti velký význam. V prostředí s hojným výskytem predátorů by tedy potomci vystresovaných matek měli větší šanci na přežití než mláďata sýkorek, které si své hnízdění užívaly pěkně v klidu. Vědci se domnívají, že vysoká hladina stresových hormonů ve vajíčkách nemá čistě negativní vliv, ale spíš vysílá signály, které ovlivňují vývoj mláděte tak, aby bylo lépe adaptováno svému prostředí.
Zdroj: Functional Ecology
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
