Jeden den
Dva lidé a dvacet let, ze kterých čtenář pozná vždy jediný den. To je rámec, do něhož spisovatel David Nicholls rozprostřel vztah Dextera a Emmy, jejich životní plány, úspěchy i prohry. Brilantní britský bestseller o tom, že některé věci by se zřejmě neměly odkládat, se jmenuje Jeden den.
Jak se člověk změní za dvacet let? A co se stane, když mu tak dlouho trvá, než se naplní jeho osudová láska? O vztahu, který trval léta, ale z něhož spisovatel David Nicholls popisuje vždy jen útržek, vypráví tato kniha.
Dexter a Emma studují vysokou školu. Zdárně ji ukončí a před nimi se otevírá nesmírné pole života, vstřícné k plánům i ke snění. Oni dva ale nejsou pár. Sice se sblíží při závěrečném večírku, dokonce mezi nimi přeskočí ona příslovečná jiskra, ale zásadní slova a asi i rozhodnutí zůstanou jen v jejich myšlenkách. Pěstují si své kamarádství, obrací se jeden ke druhému o radu, potřebují se, vzájemně se dokonce stanou jakýmsi měřidlem kvality partnerů, s nimiž žijí. Ale také jsou nakonec důvodem, proč se s nimi rozcházejí. Přesto, jako by v jejich životech byly stále nutnější věci k vyřízení.
Kniha Davida Nichollse ukazuje vztah dvou lidí z perspektivy dvacetiletí. Odvíjí se tu jejich střední věk, od nerozvážných dvaceti k postupně se usazujícím čtyřicátníkům. Sice je potkáváme vždy jen jediný den v roce – 15. července, ve svátek sv. Swithina – ale o významných událostech a děních zbývajícího období se samozřejmě dozvíme víc. Přesto je fakt, že autor ukazuje koncentrovanou podobu lidského života. Knize dodává ono soustředěné pojetí na čtivosti a napětí. Všechna ta snadnost, s níž lze promarnit šanci; radost, která pomalu a nenápadně narůstá; přelévání úspěchů a neúspěchů a relativita hodnot, s nimiž se člověk aktuálně „pere“ a které mu v jisté době připadají nepřekonatelné, aby za pár let vynikla jejich malichernost.
Příběh Dextera a Emmy v knize Jeden den se neodvíjí po jednoduché lince od zamilovanosti k happyendu. Hrdinové dospívají, dozrávají, jejich vnímání a chování je také možné chápat jako výraz pocitů generace přelomu dvacátého a jednadvacátého století (vždyť Emma málem zůstane úspěšnou, leč bezdětnou „singl“). Ostatně, že nejde jen o lehké a oddechové čtení - i když jazyk díla je živý a vtipný - dokazuje závěrečný, téměř filmový zvrat. Jasně totiž poukazuje k tomu, že někdy je pro celý život důležitý nejen určitý den, ale dokonce i jediný okamžik.
David Nicholls, Jeden den, Argo, Praha 2011, překlad: Dominika Křesťanová, 436 s.