Pragmatické klisny a žárliví hřebci
Čeští vědci nabízejí vysvětlení neobvykle vysokého procenta potratů domácích klisen.
Asi každý chovatel koní zažil zoufalství ve chvíli, kdy mu zmetala klisna, od níž čekal nadějné hříbě. Ztráta plodu je u domácích koní mnohem častější než u jiných domácích zvířat a dochází k ní v 37 % všech případů březosti. Pro srovnání, u krav toto číslo dosahuje 3,6 % a u ovcí 7,5 %. Příčinu těchto rozdílů vidí tým českých vědců pod vedením Luďka Bartoše z České zemědělské univerzity v Praze v sociálním životě koní.
Vědci obeslali české chovatele koní dotazníky, které odhalovaly okolnosti zmetání klisen. Z výsledků se vynořil zajímavý obraz: žádná klisna o své hříbě nepřišla, když byla držena ve společnosti otce plodu. Pokud ovšem zabřezla mimo domovskou stáj a po návratu byla ustájena spolu s jiným hřebcem než tím, který ji oplodnil, zvýšilo se riziko zmetání sedmkrát. Negativně se projevovala i společnost dominantních valachů.
Při pohledu na přirozené chování koní to dává dobrý smysl. Divocí koně žijí v harémech složených z jednoho hřebce a několika klisen. Pokud hřebec do svého harému získá již zabřezlou klisnu, pravděpodobně její hříbě zabije a uvolní tak prostor pro šíření vlastních genů. Klisna proto obvykle dlouho před porodem zmetá, čímž svou ztrátu minimalizuje. U domácích koní chovatelé zabití cizího hříběte nedovolí, ale klisny se často chovají podle vzorců z minulosti. V přítomnosti hřebce pak porod hříběte, které není jeho, raději neriskují a zmetají.
Zdroj: Behavioural Ecology and Sociobiology
Luděk Bartoš, jeden z autorů studie, byl v roce 2009 hostem našeho pořadu Vstupte!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.