Extrémní milovníci extrémů
Antarktičtí mikrobi mají všestranný talent pro zdolávání extrémů.
Mikroorganismy zahrnované do skupiny extremofilů si libují v podmínkách, jaké jsou pro jiné formy pozemského života nesnesitelné. Acidofilní mikrobi prosperují v kyselinách s pH nižším než 3. Naopak alkalifilním bakteriím nevadí zásaditá reakce prostředí s pH nad 9. Termofilové si libují v extrémně vysokých teplotách. V podmořských horkých pramenech, kde díky vysokému tlaku voda nevře ani při teplotách nad 100°C, najdeme mikroorganismy ve vodě horké 120°C.
Chilští vědci vedení Jenny Blameyovou z nadace Biociencia navštívili v rámci projektu Antarctic Bioresources neobydlené souostroví Jižních Shetland a pátrali tam po extremofilních mikrobech. Očekávali především chladnomilné psychrofily schopné života a rozmnožování při teplotách hluboko pod nulou. A očekávání nezklamalo. Hluboko v mase ledovců nebo ve vrstvách permafrostu nacházeli vědě dosud neznámé druhy bakterií. Podrobnější výzkum ale odhalil u jihoshetlandských extremofilů i velmi nečekané schopnosti a zařadil mnohé z tamějších „milovníků extrémů“ mezi tzv. polyextremofily, kteří vynikají v různých extremofilních disciplinách.
Jeden z nově objevených psychrofilů obývajících ledovce je překvapivě odolný i k vysokým teplotám. Množí se při +50°C a přežívá i teplotu +95°C. Vědci jsou přesvědčeni, že tyto velmi kontrastní vlastnosti jsou pozůstatkem adaptace z dob, kdy v Antarktidě a jejím okolí vládly diametrálně odlišné podmínky než dnes. K dalším skutečně nezvyklým mikroorganismům patří nový druh deinokoka s vysokou odolností k radioaktivnímu záření. Snese bez úhony 5000x vyšší dávky než jakýkoli jiný pozemský organismus. Přitom však žije 15 metrů pod povrchem věčně zmrzlé půdy, kde se s tak intenzivní radiací nikdo nesetká.
Pátrání po extremofilech může přinést celou řadu prakticky využitelných objevů. Bílkovinné molekuly těchto bakterií neztrácejí své vlastnosti ani za mezních podmínek. Enzymy, jimiž deinokok likviduje obrovská kvanta volných kyslíkových radikálů, by mohly chránit například naši pokožku před nežádoucími účinky ultrafialové složky slunečního záření. Jihoshetlandská expedice objevila celkem asi 200 zcela nových extremofilních mikrobů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.